Ačkoliv se 34letý Josef J. se svou ženou po jedenáctiletém manželství rozvedl, nehodlal se smířit s tím, že jeho milovaná bude žít s jiným mužem. Zvedal mobilní telefon exmanželky a žádal jejího nového přítele, aby je nechal na pokoji, protože jejich rodina bude dál normálně fungovat.
Když prosby nepomohly, přešel na ostřejší praktiky. A protože novému příteli hrozil uříznutím hlavy, honil jej autem po ulicích města a neustále atakoval nadávkami, rozhodl se 27letý Lukáš H. oznámit věc na policii. Josef se nakonec ocitl u soudu, kde se zpovídá z trestného činu násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci.
„Těsně po rozvodu jsme bydleli s bývalou ženou a naším synem spolu. Když nový přítel telefonoval exmanželce, zvedl jsem hovor a prosil jsem ho, ať ji nechá. On se jen smál, tvrdil, že se s tím musím smířit a že stejně přijdu i o syna,“ vypověděl do policejního protokolu obžalovaný, který na tento spis u soudu odkázal. Přiznal, že podobně se choval o pár dnů později, to když nového přítele exmanželky potkal v autě. „Jel jsem za ním až k domu jeho rodičů a za plotem opět žádal, ať Janu nechá,“ uvedl obžalovaný.
Podle Josefových slov má celé trestní stíhání jediný cíl: pošpinit jeho osobu, aby nedostal syna do péče. Jenže zatímco se celý případ přesouval od policie přes státní zastupitelství až k trestnímu soudu, rozhodl občansko–právní soud o svěření syna bývalých manželů do péče otce. „Nepodávala jsem odvolání proti rozhodnutí. Syn si přál být s tátou,“ vysvětlovala s pláčem bývalá žena Jana. Pak dlouze popisovala jejich společné soužití vyplněné hádkami a bitím. „Nikdy jsem věc neoznámila na policii, i když mi to nejbližší radili,“ tvrdila. Nedokázala ale obhájci obžalovaného odpovědět na otázku, proč měla odvahu hledat si jiného muže, ale naopak jí chyběla odvaha jít na policii.
Rovněž Janin nový přítel u soudu barvitě vylíčil, jak jej obžalovaný stíhal autem v ulicích města, on se bál, takticky mu ujížděl a ještě stačil telefonovat nové přítelkyni, aby změnili místo své schůzky, a rodičům, aby narychlo otevřeli vrata do domu, protože se musí schovat. Ani to ale poškozeného Lukáše nedonutilo obrátit se se žádostí o pomoc na policii. „Byl to hrozný pocit, bál jsem se o svůj život i o Janu, na ulici jsem se rozhlížel, kde můžu dotyčného potkat,“ líčil u soudu Lukáš.
Ačkoliv to vypadalo, že ještě při prvním soudním líčení padne rozsudek, soudce Jaromír Veselý se rozhodl pozvat dalšího svědka a jednání odročil na konec měsíce.