Málokdo si umí přiznat, že ve své kariéře selhal, skončil nemilován a zapomenut. Pokud není zlomen nemocemi, člověk touží po výsluní, úspěchu, a v případě politiků, po moci.

Třeba takový Donald Trump je ochoten převrátit Ameriku vzhůru nohama jen proto, aby se vrátil do Bílého domu. Jeho opakem je Angela Merkelová, která se po obdivuhodné kancléřské éře plánovaně stáhla do ústraní a v něm v poklidu tráví svůj nepolitický čas.

V Česku máme přehršel podobných příběhů. Miloš Zeman udělal takřka nemožné, aby se pomstil za neúspěch v roce 2003 a dosedl na Pražský hrad. Jiří Paroubek se chtěl za každou cenu vrátit do sněmovního mumraje, avšak skončil jako směšný propagátor čínských cviků. Václav Klaus se v roli vysloužilé hlavy státu proměnil v programově zarytého kritika současného vedení ODS, jejímž byl zakladatelem. Jako by nemohl unést, že svět je jinde a taktéž jeho bývalá strana je jinde. Včetně svého předsedy.

Kateřina Perknerová
Jaký chceme stát? Nevíme

Bývalý ministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra si po neúspěšné obhajobě senátního křesla naordinoval pauzu, aby se triumfálně vrátil do centra dění. V eurovolbách v roce 2019 díky preferenčním hlasům poskočil z 15. na druhé místo a dnes patří k nejvýraznějším zástupcům ODS v Bruselu.

Příkladem člověka, který úlohu bývalého premiéra zvládá úctyhodně, je Vladimír Špidla. Je stále přesvědčeným sociálním demokratem, komentuje současné dění a nabízí levicové recepty na řešení společenských problémů. Bude zajímavé sledovat, kam se zařadí jeho pokračovatelka v Evropské komisi Věra Jourová, která odjela do Bruselu jako členka hnutí ANO.

Nejvíc vzruchu ovšem způsobilo ohlášení comebacku Miroslava Kalouska, exministra financí a ideového otce TOP 09. Kandidaturu do Senátu mu nabídl Jiří Pospíšil. Ve hře je prý i místo europoslance. Kalousek při svém odchodu ze sněmovny nevyloučil návrat. A připouští ho také dnes, byť si chce všechno rozmyslet. Bruselská dráha u něj nedává příliš smysl. Jeho doménou je domácí scéna, především státní rozpočet, hrozivý strukturální schodek a rozbujelé výdaje. Za to mohutně kritizuje nejen Babišovu, ale i Fialovu vládu.

Kateřina Perknerová
Vláda se udělá, nebo oddělá

Nepochybuji, že ho láká ovlivňovat vládní politiku z nějaké formální pozice, v níž by se ovšem až tak nepředřel a neměl přímou odpovědnost. Post senátora se jeví jako ideální. V součinnosti s Mirkem Topolánkem, který usiluje o místo šéfa Svazu průmyslu a dopravy ČR, by mohli vládě pořádně zamotat hlavu. Sofistikovaněji než brblající Václav Klaus. „Vláda si musí přát někoho z mých protikandidátů, protože ten jim nebude způsobovat takové problémy při diskusi jako já,“ řekl Topolánek v Českém rozhlase.

Petr Fiala čeká údery od babišovců, ale zdá se, že mohou přijít z jeho vlastní pravicové kuchyně.