Kliknutím zvětšíteKdo je vítězem vládního „souboru opatření“ (slovy Víta Rakušana)? Zjevně knihomol posedlý časopisy a závislý na moravském víně. Své oblíbené noviny si ovšem bude muset odpustit, protože podle stanjurovské superlogiky nejsou žádné vědecké. Zdražit zejména starším lidem zdroj informací a oddechu je asi normální. Stejně jako bylo do poslední chvíle „normální“ trvat na tom, že ulevíme miliardáři Komárkovi snížením daně ze Sazky.
Vzhledem k tomu, že lidí podobných zmíněnému knihomolu moc není, lze říci, že všichni ostatní prohráli. Nejprve zemi ničil covid, pak energetická krize s inflací, teď ještě rodinné rozpočty postihne vládní zachraňování toho státního. Otázka, kterou si tedy musíme položit, zní, zda pětikoalice opravdu tahá za pět minut dvanáct za brzdu, nebo jen trpí úlekem či šetrností Harpagona.
Ekonomové, kteří pracují pro vládu, tvrdí, že opatření měla být ještě tvrdší, neboť se řítíme do dluhové pasti. Jiní poukazují na to, že lidé sníží spotřebu, a to může pozastavit ekonomiku. To se stalo po krizi v roce 2008. Kvůli Kalouskovým úsporným opatřením se hospodářství rozjíždělo pomaleji než ve srovnatelných zemích.
Jenže dnes není jisté, zda přijdou lepší časy. Je tu mnoho rizikových faktorů. Od války na Ukrajině přes dopady evropského zeleného úprku až po nejistotu, kterou přináší umělá inteligence. Zmenšování třísetmiliardových schodků je rozumné. Způsob, jaký zvolila vláda, je jedním z možných. Otázku, zda je dobrý, nebo snad výborný, neumí zodpovědět nikdo. Ani nejlepší odborníci neznají budoucnost.
Co však víme stoprocentně, že reforma-nereforma se nikdy neuskuteční v podobě, v jaké ji vláda představila. Proč? Ze dvou důvodů.
Ten první je velmi jednoduchý. Bude o ní jednat sněmovna. A i když vládní poslanci balíček nakonec s velkou pravděpodobností potvrdí, uplatní před tím vlastní tvořivost. A sice v podobě pozměňovacích návrhů. Ty mohou být k lepšímu – například mohou v souladu se zdravým rozumem posunout noviny do nižší nebo nulové sazby. Anebo mohou prosazovat zájmy velkopodnikatelů či lobbistických skupin. Vinaři si své už prosadili, teď mohou nastoupit pivovarníci, výrobci kořalek a další. Není vyloučeno ani to, že vláda kývne na nějaké požadavky opozice, aby zabránila sněmovní řeži.
A druhý důvod? Bude ji uskutečňovat byrokratický aparát. Ten je přes snahu mnohých úředníků jako celek nevýkonný, těžkopádný. Navíc podle vládních návrhů bude muset zeštíhlovat sebe sama. Do čehož se mu nebude chtít. Je jisté, že úspory, které jsou naplánovány na příští a přespříští rok, nebudou naplněny. Navíc ještě oslabí chabé státní služby pro občany.
A snižování růstu penzí a pozdější odchod do důchodu? Výpočet podle očekávané doby dožití působí až cynicky, ale racionální jádro má. Seznam těžkých profesí, který vláda zatím nepředstavila, vnese do důchodového systému, už tak složitého, nevídaný zmatek. Podobně jako další změny. A tak je možné, že lidé penzi nedostanou ne proto, že by na ni nebylo, ale protože jim ji nikdo nebude umět spočítat.
Úsporný balíček jako celek je pokusem, jak ubrzdit růst dluhu. To je bohulibý záměr. Zatíží rodinné rozpočty a jeho dopad na hospodářství není jistý. Jisté je, že nebude uskutečněn v podobě, v jaké ho vláda s lehce komickou dramatičností představila.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
