Kliknutím zvětšíteVe čtvrteční premiérské debatě Deníku Petr Fiala uvedl, že mu chodí ze všech koutů Evropské unie gratulace k průběhu českého předsednictví. Nedivím se. Pražský summit byl velkolepý, navíc podle Fialových slov přinesl nejen unikátní setkání lídrů, kteří spolu jinak příliš nemluví, ale též konkrétní výsledky.
Na poslední chvíli se povedlo dohodnout i naléhavou pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur. A v pondělí se možná dotáhne do zdárného konce zastropování cen plynu.
Na mezinárodním poli Fialova vláda a především premiér osobně válí. Jak už to v tuzemsku bývá, na domácí oblibě pětikoalice se to odráží pramálo.
Ministerský předseda pochopitelně zdůrazňuje, že první rok ve funkci byl pro vládní tým extrémně těžký, neboť většinu jeho agendy diktovaly vnější okolnosti. O tom není sporu, ale i v takových trablech měli lídři vládních stran ukázat, kolik profesionality a politického talentu v nich je.
Podle volebních preferencí to až tak zle nevypadá. Žebříčkům sice suverénně vévodí hnutí ANO, ale ODS nijak dramaticky neklesá. Pravda, v létě oscilovala kolem třinácti procent, avšak v listopadu jí agentura Kantar CZ přisoudila 21,5 procenta. Slušně si vedou Piráti, kteří pravidelně zaujímají v rámci pětikoalice druhé místo. Ostatní jsou na tom hůř, TOP 09, STAN a lidovci se přetahují o černého Petra pro partaj, která zůstane před branami sněmovny.
Z tohoto pohledu je Jurečkova KDU-ČSL nejslabším článkem. Celku zdaleka neškodí pouze napětím kolem nominovaného ministra životního prostředí Petra Hladíka. Sám šéf strany, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nedokáže vyřešit nápor žadatelů o dávky na úřadech práce, což je naprosto klíčové pro klid ve společnosti.
Kabinet a jeho poslanci sice pravidelně rozšiřují pomoc lidem, valorizují penze, zvyšují příspěvky na děti i na bydlení, ale nejsou schopni si poradit s administrováním těchto dávek. Občané jsou pak naštvaní, agresivní a plni žluče, přičemž logickým terčem jejich zloby je vláda.
Málokdo je též schopný pochopit, z jakého důvodu jsou ceny energií zafixovány na vyšších částkách než u sousedů. A už vůbec ne, proč třeba Pražská energetika předepisuje zálohy třikrát vyšší, než je reálná spotřeba domácností. Odpovědní ministři mlčí, nebo sáhodlouze vysvětlují, kdo za to může a že s tím nejde nic dělat. Totéž platí o výpadcích léků pro děti. Věřím, že ministr zdravotnictví dělá vše pro to, aby potřebné přípravky do Česka dostal co nejdříve, ale mediálně to tak prostě nevypadá.
Největší přednost Fialova týmu, tedy jistá uměřenost, akademická rozvážnost a nedryáčnický styl, se v kumulované krizové náloži jeví jako brzda.
Nevolám po nějakém chaotickém hysterikovi, který by poměry jen vyhrotil (jak se to opakovaně dařilo expremiéru Igoru Matovičovi na Slovensku, kde to vedlo až k pádu vlády). Právě naopak. Nyní by se Petru Fialovi hodil někdo razantní, úsečný a přesvědčivý. Osobnost, jež by se nezdržovala složitými výklady, odkazy a stížnostmi na minulou vládní reprezentaci. Muž či žena, kteří by se neutápěli ve frázích, ale natvrdo by řekli, co je třeba dělat tady a teď, proč si utáhnout opasky a kudyz toho vede cesta ven.
Potíž je, že by to musel být politik, jemuž věří většina společnosti. Obávám se, že nikdo takový se v Česku široko daleko nerýsuje. A pochybuji, že se to po druhém kole prezidentské volby změní.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
