Kdokoliv v naší zemi dále povládne, bude muset řešit, že ceny půjdou nahoru. Proč ale tak rostou a jak tomu zabránit? A jak zamezit skutečné drahotě pro občany s nižšími příjmy?

Je-li nějakého zboží na trhu málo (nabídka je malá), tak ceny rostou. Když po něčem naroste poptávka, rostou. Platí to i naopak, při vysoké nabídce či nízké poptávce ceny klesají. Jsou tedy dva základní důvody dnešní vyšší inflace.

Miroslav Bárta
Hérakleitův zákon a co my s ním

Vladimír Dlouhý je Prezidentem hospodářské komory ČR

První se týká nabídky. Řada surovin a materiálů pro průmyslové výroby je nedostatková („nejsou čipy“), jejich ceny a potom i náklady výroby rostou a podnikatelé zdražují. V posledních týdnech se k tomu přidal i vliv rostoucích cen plynu a elektřiny. To má různé příčiny, významná je klimatická politika EU, která se různými nástroji snaží omezit neekologickou výrobu i spotřebu energie.

Patří sem i rychlý růst platů úředníků a dalších zaměstnanců státní sféry, který prosadila odcházející vláda. Při nedostatku lidí, kteří chtějí pracovat (a nedostatku cizinců kvůli pandemii), musí podnikatelé zvyšovat mzdy, navíc rychleji než roste produktivita. A protože náklady na pracovní sílu jsou největším nákladem ve výrobě či službách, podnikatelé opět zvyšují ceny.

Druhý důvod se týká poptávky. Během pandemie mnoho lidí bylo nuceno odložit poptávku, když nemohli nakupovat. Lidem narostly úspory a nyní se začalo více utrácet, zvýšila se poptávka a ceny rostou. Jsme navíc ekonomicky propojeni se světem, nejde jen o vyšší úspory našich občanů, ale i o množství peněz, které vlády a centrální banky “napumpovaly” do ekonomik po krizi z let 2008-9.

Zdroj: Deník

Je však ještě třetí důvod a ten máme v našich hlavách. Čím více se o inflaci mluví, tím vyšší ji čekáme. Čím více podnikatel slyší, že rostou platy státních úředníků, tím více čeká další inflaci a zvyšuje i ceny. Při každé další zprávě o klimatické politice Evropské unie, která navyšuje náklady na energie, dopravu či stavebnictví, si lidé představí růst cen. Ekonomové mluví o inflačních očekáváních. Zkušeností z minulosti potvrzují, že inflace je něco jako sebenaplňující se proroctví – i když na začátku je pravdivé jen zčásti (nebo vůbec ne), po nějakém čase už to pravda je.

Jak to bude s inflací dál? Především, chci věřit, že nedostatek stavebních a dalších materiálů během první poloviny příštího roku pomine a že nakonec budou i ty čipy. Nedostatek vstupních materiálů tak odezní a s ním i tlak na další inflaci. Totéž se dnes bohužel nedá jednoznačně říct o rostoucích cenách energií. Cena plynu více kolísá a může i klesnout, avšak cena elektřiny asi dále nějaký čas poroste, především jako důsledek zelené politiky EU.

Tomáš Jindříšek
Spojí volbami rozdělený národ výběr nového prezidenta?

Co s tím? Krátkodobě toho moc není. Po krachu Bohemia Energy okamžitě ceny elektřiny a plynu stát zastropovat nemůže, takže na domácnosti i firmy, které musí rychle hledat nového dodavatele, to cenově dost dopadne. Stát musel pomoct sociálně slabším domácnostem, především snížením příspěvku na obnovitelné zdroje (dnes to dělá 13,5% ceny elektřiny), případně úpravou DPH (zde ale bude dopad jen omezený). V následujících měsících však musíme s růstem cen počítat a stát musí připravit kroky, které pomohou domácnostem s nízkými příjmy.

Dlouhodobě se musí zlomit především očekávání o cenovém růstu v našich hlavách. Agresivně netlačit na růst mezd a snažit se zvýšit nabídku na trhu práce. Nechat ČNB dělat její práci. Spoustu dalších věcí, ale hlavně – nová vláda se musí efektivně a razantně postavit k zelené politice EU. To neznamená ji odmítnout zcela, ale ve spolupráci s dalšími zeměmi jasně říct, co je pro nás krátkodobě nepřijatelné. Nárůst cen elektřiny a důsledky pro inflaci a možnou drahotu jsou vztyčeným prstem.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.