Pěna dní: Včera byl pátek. Ale proč?

V angličtině je neděle den Slunce (Sun’s day), pondělí den Měsíce (Moon’s day), sobota den Saturnu (Saturn’s day). Pátek to má o něco složitější.

Název „pátek“ (v angličtině Friday) pochází ze staroanglického „frīġedæġ“, což znamená „den Frig“ neboli Friggy – staré germánské bohyně. Totéž platí pro „Freitag“ v němčině a „vrijdag“ v nizozemštině. Severská bohyně proslula moudrostí a také tím, že svá tajemství neprozrazovala nikomu, ani svému muži. Dopředu znala a marně se snažila zvrátit tragický osud svého syna.

Jako důsledek staré konvence spojující severskou bohyni Frigg s římskou bohyní Venuší se tento den v zemích hovořících románskými jazyky odvozujez latinského „dies Veneris“ neboli „den Venuše“. Takže „vendredi“ ve francouzštině, „venerdì“ v italštině, „vineri“ v rumunštině nebo „viernes“ ve španělštině. Výjimkou je portugalština, rovněž románský jazyk, který používá slovo „sexta-feira“, což znamená „šestý den liturgické oslavy“. To vzniklo podle náboženských textů, kde nebylo možno používat názvy dnů pocházející od pohanských bohů nebo bohyň.

V arabštině se pátek nazývá „al-jum'ah“, což pochází z kořene, který znamená „shromáždění“. V řečtině se pátek řekne „Paraskevi“ a znamená to „připrav se“ – míněno na sobotní odpočinek (šabat).

Pěna dní: Čas smířit se po pandemii

Když tedy někdo ve svém jazyce řekne „pátek“, každý si automaticky vybaví trochu jiný odstín toho dne– někdo, že se bude odpočívat, druhý, že je to příprava na odpočinek, a někdo žije ve světě starých bohů a bohyň a myslí na lásku.

A my? Byl pátek – pátý den. Oproti bohům trochu nuda, že. Ale hlavně že se v sobotu už nechodí do práce.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.