Nedávno jsme se dozvěděli o kondici maloobchodu. Hezké čtení to nebylo. Meziročně se tržby v maloobchodě v prosinci reálně snížily o 7,3 %. Stejně jako před měsícem musíme konstatovat, že šlo o větší propad, než se čekalo. A navíc to byl osmý meziroční propad maloobchodu v řadě.

Markéta Šichtářová
je ekonomka

Hlavního viníka propadu maloobchodu jako celku najdeme u poklesu tržeb jak za prodej potravin, tak i nepotravinářského zboží. Konkrétně tržby za potraviny klesly o 10,2 % a za nepotravinářské zboží o 7,5 %. Samotný pokles tržeb za potraviny se výrazně prohloubil a zaznamenal nejnižší hodnotu od roku 2001 tedy od začátku zjišťování. Přitom tržby za potraviny bývají v čase stabilní. I to naznačuje, jak moc nutí zdražení energií a potravin domácnosti šetřit. Naopak tržby za pohonné hmoty v prosinci vzrostly o 5,6 %. Pro pumpaře je dobrou zprávou, že pohonné hmoty po sedmi měsících soustavného poklesu vykázaly v prosinci meziroční růst tržeb. Přispěl k tomu pokles jejich cen před koncem roku.

Odložený propad

Vlastně je složité najít v maloobchodě růstový segment. Klesají tržby za kdeco. Namátkově, tržby ve specializovaných prodejnách s výrobky pro domácnost klesly o 11,4 %, s počítačovým a komunikačním zařízením o 10,1 %, s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci o 4,8 %, s kosmetickými a toaletními výrobky o 0,8 % a s oděvy a obuví o 0,7 %. Internetovým a zásilkovým obchodům se tržby snížily o víc než desetinu (10,6 %). Při hledání růstového segmentu uspějeme až u prodejen s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím s růstem o 3,9 %.

Zde musíme zdůraznit, jak moc vysoké tempo inflace statistiku maloobchodu zkresluje. V nominálním vyjádření totiž maloobchodní tržby v prosinci neklesaly, ale rostly o 6,7 %, u potravin pak o 7,9 %. A tady přidáme srovnání s průměrem předpandemického roku 2019. Proti tomu domácnosti zaplatily v prosinci minulého roku o 21 % víc, koupily si ale reálně o 4 % méně.

Markéta Šichtářová
Centrální banky zvedají poptávku po zlatu

Bylo by chybou svádět propad maloobchodu na nějaké záhadné a neovlivnitelné okolnosti. Žádné takové vnější okolnosti nejsou. Důvod je prostý, byť o to víc nepopulární: během covidu jsme si jako společnost vypnuli ekonomiku a zvýšili přerozdělování a rozdávání peněz. Tehdy měla ekonomika propadnout. Nepropadla, protože jsme se zadlužili a propad odložili do tohoto roku. Toto je v podstatě covidový propad, ale posunutý v čase. Do toho tisk peněz a růst veřejného zadlužení vyvolaly inflaci a obyvatelstvo zchudlo. To je cena za naše politické rozhodnutí vypnout ekonomiku a rozdávat nekryté peníze. A cena ještě zdaleka není splacena celá. K tomu připočítejme ještě zelenou politiku a stupňující se regulaci, a máme zdůvodnění doma.

Zdroj: DeníkRok 2023 nebude od roku 2022 diametrálně odlišný. Na drahých potravinách a vysokých cenách energií se mnoho nezmění. Mzdy po započtení inflace dál reálně klesají, zelená politika nekončí a dál zdražuje energie, zadlužování státu také nekončí a dál podporuje inflaci. Očekávám, že maloobchod v roce 2023 klesne o 2,5 %.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.