Na pražském Václavském náměstí se ve středu opět demonstrovalo. Na pódiu stáli téměř stejní řečníci jako na začátku září, ale pod ním protestovali jiní lidé. Lépe řečeno, určitě tam bylii repetenti, avšak chyběli mnozí, kteří poprvé přišli kvůli úzkosti z nadcházející topné sezony a strachu, že nevyjdou s penězi. Tentokrát už všichni věděli, kdo svolává davy na Václavák.

Martin Komárek
Kdo vlastně volby vyhrál? Všichni

A pochybuji, že by účastníci nechápali, o co jim jde. Možná si přejí pád Fialovy vlády, ale nikoli proto, že špatně řídí zemi, nýbrž kvůli nastavenému kurzu zahraniční politiky. Organizátoři se nepokrytě hlásí k tomu, že by chtěli raději dohodu s Putinem o dodávkách levného plynu než celoevropské řešení a americký LNG.

Kabinet rozhodl nejen o zastropování ceny energií a sociálním tarifu, ale schválil i velmi vstřícný návrh rozpočtu na příští rok, který počítá s masovou pomocí lidem a firmám i zdaněním energetických gigantů a bank. Možná jeho opatření přišla pozdě a určitě by je ministři mohli lépe prezentovat, ale jsou tady. Objektivní důvod k volání po odchodu pětikoalice ze Strakovy akademie tím padl. Prozatím.

Proto bych se nedivila, kdyby tentokrát premiér označil demonstranty za proruské a protičeské.

Kateřina Perknerová
Rozpočet jako čistá politika

Lidé jako Josef Skála, Hynek Blaško nebo Miroslav Ševčík určitě netrpí bídou a netuší, jaké to je, vyjít s životním minimem. Bezskrupolózně se jen přiživují na současné vlně obav a tvrdí, že by nám bylo líp, kdybychom se s Putinem domluvili a Ukrajinu nechali plavat. Jak vidno, skáče jim na to stále méně lidí.

Demokracie končí, když vám vezmou právo vyjádřit vlastní stanovisko, uvádí v dnešním rozhovoru Deníku Petr Drulák. Tato moudrá věta se ovšem osob, jež by řekly cokoliv pouze proto, aby se zviditelnily a udržely si své výnosné fleky, netýká.