Kliknutím zvětšíteČeský anti-optimismus je vyhlášený a propracovaný. Nestačí nám uchovávat si ho ve svém nitru, je třeba ho sdílet a mít vymyšlené rafinované argumenty. Zkuste projevit v létě radost nad tím, že vyšlo slunce. Dozvíte se, že se stejně začínají zkracovat dny, protože je po slunovratu, a hlavně slunce za pár miliard let spálí Zemi a pak stejně vyhasne.
Okřídlené úsloví říká, že optimista na rozdíl od pesimisty nemá dostatek informací. Dnes je toto tvrzení podložené i výzkumem. Ve Velké Británii se lidí zeptali, s jak velkou pravděpodobností se domnívají, že se rozvedou. Když odpověděli, že s malou, ukázali jim statistiku, která říká, že míra rozvodovosti je téměř 50 %. Když se jich ptali podruhé, všichni původní optimisté odhad pravděpodobnosti svého rozvodu zásadně zvýšili.
Moderní doba z nás všech vytvořila domácí analytiky. Odevšad se na nás valí tuna grafů, čísel a zpráv. Těch dat a informací je zkrátka moc, a proto se obtížně zůstává bezvýhradnými optimisty.
Když v roce 1883 vybuchla sopka Krakatoa, která zničila 165 měst a vesnic a zabila desítky tisíc lidí, dozvěděli se v to v českých krajích až pár let poté jako vyvanutou zajímavost. Dnes bychom podobnou zkázu sledovali v přímém přenosu a utvrdilo by nás to v názoru, že konec se blíží.
Mám ale dvě dobré zprávy. Statistiky a analytické odhady nejsou často správné a úplné. Mnohdy jsou to jen aktuální trendy protažené do budoucna bez znalosti ostatních faktorů. A proto nevycházejí. Některé věci prostě předpovědět neumíme. Uvědomme si, kolik různých statistik a predikcí dostáváme o Covidu. Máloco vychází, ale děsí nás to dost. Málokdo také zpětně zkoumá, co bylo správně.
Tomáš Jindříšek
je reklamní a marketingový expert
Druhá dobrá zpráva je, že v hlavě máme uložené často zastaralé a pesimističtější informace, než jaká je realita. Švédský statistik Hans Rosling shrnul své celoživotní poznatky a výzkumy na toto téma v knize Faktomluva. V jednom z jeho největších výzkumů zazněla otázka: „Jak se během posledních 20 let změnil podíl světové populace žijící v extrémní chudobě?“
Možnosti byly: a) vzrostl více než dvojnásobně, b) zůstal zhruba na stejné úrovni, c) snížil se na méně než polovinu. Většina respondentů, mezi kterými byli jak obyčejní lidé, tak i hlavy různých států a šéfové největších firem, odpovídala chybně a pesimisticky. Správná odpověď je za c, za posledních dvacet se zásadně chudoba snížila.
Obdobě to dopadlo u otázky „Jak se za posledních 100 let změnil ve světe roční počet úmrtí způsobenými přírodními katastrofami?“. Zatímco většina tipovala, že dvojnásobně vzrostl, správnou odpovědí je dvojnásobné snížení.
Můj soukromý výzkum říká, že pokud každý týden najdete alespoň dvě dobré zprávy a řeknete nebo nasdílíte je co největšímu množství lidí, osobní pocit štěstí všech zúčastněných vzroste o dost procent. I díky tomu si pak můžete dopřát ten luxus být čas od času optimistou. Naději k tomu nám dává i výzkumem nepodložené tvrzení Johna Lennona, že na konci všechno dobře dopadne, a pokud ne, tak to ještě není konec.
Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.
49
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
