Prvním, základním požadavkem je zvládnutí jak odcházející pandemie, tak i případné další vlny na podzim. Znovu však panuje nejistota. Vláda sice rozhodla o testování zaměstnanců po návratu z dovolených, bude to ale vymahatelné a nezruší vládní nařízení zase nějaký soud? 

Nejasné jsou také vládní kroky pro případ další vlny, kdy již prostě nepřipustíme tak masivní uzávěry a omezení podnikání jako na jaře. Máme k tomu připravené digitální nástroje (aplikace), ale již delší dobu čekáme na odpovídající kroky na vládní straně tak, aby se aplikace mohla spustit. Srozumitelná, vymahatelná a nezpochybnitelná pandemická pravidla jsou první, nutnou podmínkou pro skutečný restart české ekonomiky.

Miloš Čermák
FEJETON: Netřeba rušit toho, kdo nemá pravdu

Vladimír Dlouhý
je Prezidentem hospodářské komory ČR

Druhým problémem je nebezpečný mix narušení dodavatelských řetězců, budoucí inflace a rostoucího zadlužení veřejných financí. Spotřebitelská inflace je sice nízká, ale téměř každý podnikatel zná příklady prudkého zdražení všech možných vstupů – od oceli až po pověstné čipy. Většina ekonomů tvrdí, že jde o krátkodobé jevy a že se inflace zpomalí a rovnováha na trzích obnoví, osobně však takový optimista nejsem. ČNB již reagovala zvýšením základních sazeb, které nemá být poslední, avšak výrazné zdražení peněz bude pro restart překážkou.

Stát i podnikatelé si také musí uvědomit, že není možné další zadlužování (a nevěřte nikomu, kdo říká opak). Pro podnikatele to znamená, že přes různé kurzarbeity a kompenzační schémata se budou muset spolehnout stále více na sebe, a to i při různých budoucích krizích. Hlavní díl odpovědnosti je však na státu, neboť lze šetřit, byť před volbami se zdá, že ne. Jak dlouho ještě bude průměrný plat ve státní sféře vyšší než průměrná mzda v soukromém sektoru? Chceme jistě důstojný život důchodců i slušné platy státních zaměstnanců, ale i sociální politika musí dýchat společně s veřejnými financemi. Stejně tak se na řešení zadluženosti musí spolupodílet i obce a kraje, což během pandemie nebylo. Dalších příkladů je mnoho.

Takže druhé shrnutí: najděme rychle politickou a společenskou shodu při hledání křehké rovnováhy mezi podporou restartu a stabilizací inflace, hledání úspor a požadavky sociální politiky. Jde o kompromis, kde ustoupit budou muset všichni.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová
Recept na systémovou podjatost? Státní stavební správa

Zdroj: Deník

Za třetí, budoucí růst, blahobyt i překonání strašáka zadluženosti je v investicích. Nejen těch vládních, ale především soukromých. V investicích do vyspělých technologií, do digitální infrastruktury a do vzdělávání. Schvalme konečně novou stavební legislativu. Rozbijme zkostnatělé ministerstvo školství, ať se pohne směrem k celoživotnímu vzdělávání. Využijme pandemie, kdy vznikly nové mladé digitální start-upy. Podpořme malé a střední podnikatele, aby měli stejný přístup k moderním technologiím jako nadnárodní společnosti. Tedy třetí závěr: nešetřeme na ničem, co podpoří investice, hlavně ty soukromé.

Nakonec ESG, zkratka, pod níž se skrývá největší regulační omezení v historii EU. Nezpochybňujeme klimatickou politiku, máme velké pochybnosti o regulaci sociální politiky i řízení firem a ESG bude pro restart naší ekonomiky silné vnější omezení. Nechceme se mu vyhnout zcela, ale především vláda, ale i zaměstnavatelé i odbory musí při každé příležitosti bojovat na evropské úrovni proti od reality odtrženým návrhům. ESG bude na konci dne znamenat velké přerozdělení bohatství jednotlivých zemí a dnes se začíná rozhodovat.

Miroslav Bárta
Poslední měsíce našeho života

Zde je pak čtvrté shrnutí - aktivněji než dosud se diskuze o ESG účastněme, braňme ČR proti nesmyslným návrhům a současně využijme šance, kterou ESG především u digitalizace a nových technologií znamená. Znalosti i schopnosti k tomu máme.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.