Výpravy zpět aneb Co se psalo - 17
Klatovsko – Pokračujeme v seriálu o jednotlivých obcích v regionu. Kromě stručného představení nahlížíme i do sto a více let starých novin, abychom zjistili, co se o obcích psalo.
Redakce
Diskutovat (0) 21.3.2010 5:08
Beňovy
Vesnička 1,5 km západně od Klatov na západním úpatí Hůrky při řece Úhlavě. Od nepaměti zde byl důležitý brod, připomínající se písemně již v r. 1288. Původní název byl Beňovice. Na skalnatém výběžku byla ve 14. st. vybudovaná kamenná tvrz, která nahradila původní sídlo dřevěného dvorce. I tady se využívalo vodní překážky k obraně. V dalších stoletích byla upravována. Ještě před deseti lety jsme tu viděli renesanční arkády a barokní klenby.
Dnes jsou základy v rozvalinách a po zámku není ani vidu, ani slechu. Zámek je již v seznamu zaniklých, takže mohu konstatovat, že naše doba v tomto případě neudělala nic pro záchranu. Zajímavostí obce je ještě zmínka, že tady býval mlýn a pivovar s dosud zachovalými sklepy. Při cestě památná, 400 let stará lípa a most z roku 1827.
Jelikož je to blízko Klatov, tak dobových zpráv je poměrně dost. Jako například. Při státní silnici měl krám se smíšeným zbožím Tomáš Rubáš. Byl dlouholetým starostou Novákovic a po celém kraji známý jako dobromyslný a rozvážný muž. Čeho si hleděl, byl vedle krámu výčep lahvového piva, kde se každý rád zastavil. Každý rád poslouchal vypravování Rubáše a také jeho rady. Však se zdejšímu oblíbenému místu dlouho říkalo „U Pantáty“. Tomáš Rubáš byl tchánem poslance Václava Prunara a přesto si na nic nehrál a ke každému přistupoval stejně. Také když měl 27. února 1930 pohřeb, tak přišlo tolik lidí, i ze vzdálenějších koutů, že se nevešli ani do kostela. Sice se skoro na každého zapomene, ale přesto žijme tak, aby nám vůbec někdo přišel aspoň na pohřeb...
Že v hospodě je vždycky „veselo“, o tom není pochyb, a že v té beňovské „bejvávalo“, o tom svědčí noviny ze 14. 11. 1928. O co šlo? Dne 30. října předcházejícího roku tady byla tancovačka, na kterou přišli mládenci Alois Studený a Ludvík Mazanec v doprovodu slečen Růženky Haisové a Kateřiny Studené. Tancovali, zpívali, jedli, pili, prostě se veselili. Jenže dotyčná Růženka se toho svého nabažila a nudila se. Až o půlnoci přišel vyhlášený přespolní elegán Jiří Tauscher z Malovesky. Růža po něm několikrát „šlehla“ očkem a Jiří si k ní přisedl a častoval ji vínkem. Nedlouho nato odešli spolu ven, aby si užili něco rozkoše. Když byli v nejlepším, tak se znenadání objevil mužský doprovod a na Jiřího spustili, cože si to dovoluje a že musí zaplatit. Jiří vytáhl peněženku a zaplatil údajně 40 korun. Mládenci mu prý nafackovali a peněženku z rukou vytrhli. Ráno se tobolka našla, ale údajně v ní chybělo ještě tři sta korun. Toť dle tvrzení poškozeného. A obvinění? Ti tvrdili důsledně, že s poškozeným žádnéhoočinění neměli, a také Růža, i když již dvakrát byla za něco podobného soudně trestána, vše popřela. A tak u soudu zaznělo klasické tvrzení proti tvrzení, žádné přímé důkazy nebyly a po hodince byli obžalovaní zproštěni viny a vesele odešli. Možná zpět do beňovské hospody...
Tenkrát, jako dnes, platilo pravidlo, že pokud něco provede známá osobnost, tak jsou toho plné noviny. V roce 1929 žila veřejnost aférou kolem beňovského statkáře Čeňka Hrušky. Ten byl usvědčen a obžalován, že se na čtyřech nezletilých dívkách dopustil zločinu násilného smilstva a zločinu zprznění. Dnes tento skutek známe jako trestní čin znásilnění. Vše vyšlo najevo, když měl s jedním deputátníkem neshodu a dal mu výpověď. Ten ho za to udal četnictvu, že „chodil“ za jeho dcerou. Při dalším vyšetřování vyšly najevo další tři případy. Statkář se u soudu hájil tím, že za vše řádně platil, že děvčata si peníze vzala a vše bylo prý dobrovolné. Rozsudek, který byl 22. května vynesen až po desáté hodině večerní, tak dlouho trvalo líčení, byl očekáván davy přítomných stovek lidí. A výsledek? Pouhých šest měsíců nepodmíněně. Jak to tak bývá, něco se prokázalo a něco se prokázat nepovedlo. Hruška byl odsouzen jen za styk s jednou dívkou. Možná, že ještě před soudem „zaúřadovaly“ jeho peníze. Vždyť byl z vazby propuštěn na sto tisíc korun... I v naší době jsou veřejně známí lidé, kteří si myslí, že za peníze můžou všechno... Bohužel jsou však ve většině případů úspěšní...
Ivan Rubáš
-4°C
-2°C
