Vojáci ke Klatovům prostě patří

Posledních pět let jsou ale doménou 142. praporu oprav, který je součástí 14. brigády logistické podpory s velitelstvím v Pardubicích. Mimo 142. prapor oprav je zde dislokována jednotka Vojenské policie, provozní středisko a odloučené léčebně-diagnostické oddělení. Mají zde moderní stanici technické kontroly a měření emisí a další. To vše zajišťuje zhruba čtyři sta lidí.

Tím nejvíce ceněným atributem klatovského logistického útvaru je jeho výrobně opravárenská činnost. „Náš útvar je předurčen k provádění technické údržby, nálezových oprav a běžných oprav velkého rozsahu, a to jak u kolové techniky, tak u pásové techniky, zbraňových systémů a ručních zbraní, které jsou ve výzbroji Armády ČR. Svojí činností tak šetříme Armádě ČR nemalé finanční prostředky, které by jinak musela vynaložit v civilních zařízeních,“ říká velitel útvaru podplukovník Róbert Sdurko.

Klatovská kasárna se postupem let proměňují v moderní zařízení. Vždyť v posledních letech zde byla celá řada objektů nově rekonstruována.
„Šlo o budovu pro jednotky a odloučené léčebně-diagnostické oddělení, provozní středisko, posádkový dům, administrativní budovu skladů, objekt dozorčího parku vojenské techniky, stanici technické kontroly nebo výdejnu pohonných hmot. Za poslední roky se zde z hlediska infrastruktury pokročilo o pořádný kus vpřed. Konečně zde máme zázemí profesionálů na odpovídající úrovni. Těch několik století existence na našich kasárnách už dávno není poznat,“ směje se velitel.

Čtvrtek 29. října je pro klatovský vojenský útvar významným dnem. Prezident republiky Václav Klaus mu propůjčí čestný název „KLATOVSKÝCH DRAGOUNŮ “.

HISTORIE

„Je to významný den pro širokou klatovskou veřejnost, ale zejména pro naši vojenskou posádku, která má v našem městě dlouhou tradici. Její novodobá historie se váže ke změnám charakteru válčení v době vlády císaře Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie. Tyto změny vyvolaly potřeby zřizování trvalých posádek. A kde jinde by měly vznikat než ve významných městech monarchie? Klatovy tehdy byly královským městem, a tak se tu roku 1762 usazuje první vojenský útvar – Dragounský pluk č. 6 – Kolowratův.

Po papežském zrušení jezuitského řádu mu byla roku 1773 předána mnišská kolej, aby v ní vybudoval jezdecká kasárna. Tato budova, přiléhající k Černé věži, sloužila armádě bezmála 220 let. V jejích prostorách se pak vystřídaly na dvě desítky dalších dragounských, husarských, hulánských, švališarských či kyrysnických pluků. V roce 1845 koupila vojenská správa pozemek jihozápadně od centra města za Drnovým potokem a vystavěla tu rozsáhlou jízdárnu, zvanou „Rajčur“.

O 50 let později tu obec postavila nová kasárna – Dragounská. Ani po vzniku republiky Klatovy o své kavaleristy nepřišli. Už v roce 1918 tu byl zformován československý jezdecký pluk č. 14, který byl při unifikaci armády v roce 1920 sloučen s dragounským plukem č. 2 z Dobřan v slavný dragounský pluk č. 4 Antonína Švehly. Socha tohoto politika dnes opět stojí před branami Dragounských kasáren. Od 50. do 90. let minulého století byla vojenská posádka Klatovy sídlem mnoha vojenských útvarů a koncentrace vojska byla v Klatovech nadprůměrná.

V Machníkových kasárnách (na Plánické ulici) sídlil 11. motostřelecký pluk, byl tu 8. dělostřelecký pluk, prapor materiálního zabezpečení, raketometný oddíl, vojenská nemocnice, okresní vojenská správa a složení těchto útvarů se postupně měnilo s reorganizacemi armády. Se sametovou revolucí přišla i redukce armády a po několika vlnách rušení vojenských útvarů zbyl v Plzeňském kraji jediný, a to 142. prapor oprav Klatovy. O to významnější je v tomto kontextu slavnostní akt, ve kterém prezident republiky propůjčí útvaru čestný název „KLATOVSKÝCH DRAGOUNŮ“ informoval pracovník pro styk s médii VÚ Klatovech Josef Soutner.