Většinu sebevražd loni spáchali muži. Ztrácejí sebevědomí?

Oběšení, udušení a uškrcení. To jsou nejčastější způsoby, jaké dlouhodobě volí lidé v Plzeňském kraji k dobrovolnému odchodu ze života. Za loňský rok vyjížděli policisté v regionu hned k 88 sebevraždám. Vyplývá to z dat, které Deníku poskytla krajská policejní správa.

V osmasedmdesáti procentech všech případů to byli muži, kteří se připravili o život. Jedná se o trend, který můžeme v policejních statistikách pozorovat již několik let.

Neustál otcovy výčitky kvůli svému životu a vraždil. Dostal třináct let

Podle plzeňského psychologa Karla Bröckla to souvisí s rolí muže ve společnosti. „Je třeba říct, že již delší dobu je rozvolňována ta jednoznačně definovaná mužská role, což souvisí se ztrátou onoho mužského sebevědomí. Velký vliv má také poměrně vysoký tlak společnosti na výkon muže,“ vysvětluje Bröckl.

Zajímavým údajem, který udává statistika, je věk. Ze všech 69 mužů, kteří loni spáchali sebevraždu, bylo hned 19 starších sedmdesáti let. Poměrně početné skupiny (všechny po jedenácti případech, pozn. red.) tvoří též muži mezi 40 a 50 lety, 50 a 60 lety a 60 a 70 lety.

Co se týče těch úplně nejstarších, roli může podle Bröckla hrát např. narušení duševního stavu. „Podstatné je také ptát se na to, zda ten člověk žil v partnerském svazku, nebo byl sám. V tomto věku totiž může izolace sehrát zásadní roli. Člověk totiž může začít svůj život vnímat jako bezvýchodný a v podstatě bez perspektivy,“ vysvětluje psycholog s tím, že svou roli hraje samozřejmě i celkový zdravotní stav.

Nejvíce sebevražd bylo v září

Mladší ročníky, jako jsou padesátníci a šedesátníci, nad svým životem často bilancují. „Lidé v tomto věku mají něco za sebou a naopak něco očekávají. Vždy to ale nemusí být úplně podle jejich představ,“ pokračuje Bröckl a zmiňuje i profesní uplatnění, ztrátu zaměstnání či odchod do důchodu.

Pozor, řidiče na Lochotín zbrzdí 'kaliforňan'