Mezi ně patří například Josef Jan Hais, biskup královéhradecký.

Josef Jan Hais

Ten se narodil v Buděticích v čp. 30 „U Marků“ r. 1829 . O jeho narození vypravovali jeho rodiče následující zkazku: „Když se nám Jozífek narodil, podivili se všichni nemálo, že hlavička jeho celá jsouc vlasy pokryta na místech jiných přece od ucha k uchu a od čela k zadu úplně vlasů prosta byla majíc tak zřetelně vyznačený na sobě kříž, což vidouc babička zvolala radostně: „Dítě z tebe bude jednou biskup!“ A co tehdáž při narození z úst babičky, zbožné paní Rubešové, učitelky z Budětic předpověděno, řízením Božím se stalo.“

Chlapec rostl k radosti zbožných rodičů a v deseti letech kdy již byl připraven na humanitní studia, byl poslán ke svému strýci Vojtěchu Záveskému, faráři v Dolních Rakousích. Po skončení humanitních studií počal navštěvovat gymnázium v Č. Budějovicích, poté filozofická studia ve Vídni. Byl výborným žákem taktéž při studiích bohosloveckých, takže byl Jeho Exelencí nejdůstojnějším biskupem budějovickým poslán na vyšší studia bohoslovecká do Frintaneu do Vídně. Po svém vysvěcení nastoupil na kaplanské místo k Vackovi Kamenickému do Blovic, básníku národního obrození. Za dva roky byl promován doktorem teologie a jmenován profesorem mravovědy na bohosloveckém ústavu v Českých Budějoviích. V roce 1873 se stal čestným kanovníkem, o rok později skutečným kanovníkem katedrálního chrámu v Č. Budějovicích, v roce 1875 byl jmenován biskupem v Hradci Králové. Byl velice dobročinný. Za své zásluhy byl jmenován hrabětem římským a biskupem trůnu papežského, rytířem řádu hrobu Božího atd. Zemřel roku 1892 v Chrasti, jeho pohřbu v Buděticích se zúčastnilo ohromné množství lidí, hasičů, krojovaných spolků a politických osobností.

Jakub Pinkas

Zajímavým rodákem byl i Jakub Pinkas, který se stal významným pražským měšťanem. Nevynalezl žádný stroj či něco jiného, ale patří mu jedinečné prvenství - jako první objevil pro Prahu lahodný mok - plzeňské pivo.

Jakub Pinkas, se narodil v Buděticích v čp. 9. Vyučil se krejčím, ale protože podobných řemeslníků bylo v rodné vsi dost, šel hledat zaměstnání do Prahy. Výhodným sňatkem získal výčep v dnešní Perlové ulici, později přešel do klasicistního domu čp. 755 na dnešním Jungmannově náměstí. V roce 1843 požádal Pinkas svého přítele, formana Martina Salzmana, aby mu z Plzně přivezl k ochutnání nový ležák, Pilsner Urquell. .Pivo zachutnalo nejen Pinkasovi, který mezitím pověsil krejčovské řemeslo na hřebík, ale také hostům jeho pivnice. Od té doby se u Pinkasů čepovalo bez přerušení už jen plzeňské pivo, a v Praze tak vznikla první plzeňská restaurace. Zájemců o kvalitní plzeňské pivo přicházelo k Pinkasům stále více, takže původní prostory pivnice začínaly být nedostačující. V roce 1876 Pinkasovi koupili ještě sousední dům čp. 756. Rozlehlé gotické sklepy tohoto domu sahají až pod areál někdejšího karmelitánského konventu. Otto Pinkas, syn Jakuba Pinkase, na rodnou ves svého otce nezapomínal. Na budovu budětické školy nechal v roce 1880 umístnit plastiku českého buditele Josefa Jungmanna a v roce 1890 daroval škole 100 zlatých na založení Pinkasovy nadace, ze které se pro chudé školáky nakupovaly školní potřeby.

Od roku 1882 působila v restauraci U Pinkasů rodina Brabcova a restaurace až do znárodnění nesla název Brabcova plzeňská restaurace U Pinkasů. K návštěvníkům pivnice patřila řada známých osobností. V pamětní knize z třicátých a čtyřicátých let minulého století najdeme autogramy herců Zdeňka Štěpánka, Ladislava Peška, Josefa Grusse, spisovatele Langra, i pánů Voskovce a Wericha a jejich druha Jaroslava Ježka, z novodobějších pak spisovatele Bohumila Hrabala, který zde byl pravidelným hostem.

Petr Novák

Dalším rodákem je zakladatel zemědělského školství na Sušicku Petr Novák. Ten se narodil v Buděticích v čp. 42 „U Dušků“. Na svém 14 ha statku byl velmi pokrokovým hospodářem. Své dobré organizační schopnosti i umění „strhnout“ lidi pro dobrou věc uplatnil nejen ve své obci, ale i za jejími hranicemi. Již v roce 1922 byla jeho zásluhou a ve spolupráci s učitelem Františkem Křesinou zřízena v Buděticích lidová škola hospodářská, jedna ze tří na celém sušickém okrese. V roce 1926 byl zakladatelem Melioračního družstva v Buděticích, v jehož čele stál jako předseda.

Jeho snaha a úsilí o zřízení Zemské hospodářské školy v Sušici byla korunována úspěchem. V roce 1923 bylo zřízení školy povoleno Zemským správním výborem v Praze. Petr Novák se stal prvním předsedou kuratoria této školy. Ta začala již roku 1923 učit v provizorních prostorách najmutých od města Sušice. V roce 1927 byla postavena krásná nová školní budova, internát pro 20 žáků, vysázena ovocná zahrada a park, zřízena zahrada fenologická, botanická a vrbovna. Učili se zde děti zemědělců i nižších úředníků a zřízenců na velkostatcích.

V letech 1906 - 1918, tedy plných dvanáct let, byl starostou obce Budětice. V té době se postaral o prvenství své obce na celém sušickém okrese výstavbou samospádového obecního vodovodu. Jistě nejvýznamnějším životním postem Petra Nováka byla funkce okresního starosty okresu Sušice. V této funkci se zasloužil o rozvoj venkova, zejména výstavbu okresních silnic a spojů.

Matěj Pavlovič

Rodákem ze sousedních Vlkonic byl podplukovník Matěj Pavlovič, letec - hrdina. V neděli 8. května 1994 mu byl odhalen pomník. Matěj Pavlovič se narodil 7. května 1915 ve Vlkonicích. Sestřelen byl 20. dubna 1941 v bitvě o Anglii.

/Zdroj: archiv OU Budětice/