Letošní náklady na české straně činí tři miliony korun. Uvedl to Martin Hais z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Výzkum ovlivní praxi v hospodářských lesích, mnohem dřív než nyní se zjistí, jaký strom je napaden, a omezí se tak šíření kůrovce.

Kamera připevněná na dron bude sledovat šumavské smrky. „Cílem je včas identifikovat stromy napadené lýkožroutem. Ptáme se, kdy nejdříve je možné poznat, že je kůrovec napadl. Budeme mít přesně definovaný čas napadení," vysvětlil Hais.

Nepřehlédněte: OBRAZEM: Visací zámek rozpálil klatovskou sokolovnu

Sledovat stromy z dronů považuje za ideální, protože tak lze vidět korunu stromu shora. Podle hypotézy, kterou potvrdil dílčí výzkum, krátce poté, co lýkožrout napadne smrk, mění strom své charakteristiky, tedy to, jak dokáže odrážet sluneční záření. Hais tyto věci zkoumá delší dobu pomocí družicových dat. Ta sice poskytují informace o obrovských plochách, ale mají malé prostorové rozlišení, a tak nelze rozpoznat jednotlivé stromy.

Z dronů se získají potřebná data

Projekt začal v lednu. Je z velké části financovaný z EU a souvisí s průmyslem 4.0, s takzvanou čtvrtou průmyslovou revolucí, při níž by měli roboti převzít nekvalifikované činnosti, jež dosud dělali lidé.

„Z dronů získáme data, která usnadní práci v lesním průmyslu. Další dva společné výzkumné projekty zahájíme s Jihočeskou univerzitou a Akademií věd v dubnu a květnu," řekl ředitel institutu technologií Vysoké školy technické v německém Deggendorfu Wolfgang Dorner. Do sledování kůrovce se zapojí i Národní park Šumava a Národní park Bavorský les. „My se k této aktivitě připojili pouze tou formou, že jsme poskytli součinnost pro tento projekt - bez finančního plnění a bez personálního zajištění. Monitoring se nebude provádět na celém území NP Šumava, ale pouze nad vybranými částmi obou národních parků. Dále pak bude spolupráce pokračovat na bázi sdílení dat k dané problematice,“ uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák a dodal: „Správa NP Šumava každoročně nechává letecky snímkovat své území a tyto snímky pak využívá ke zjišťování přírůstů napadení lýkožrouta smrkového v bezzásahových zónách."

Výsledky výzkumu vědců se využijí především v hospodářských lesích. „Tam je potřeba po napadení lýkožroutem poměrně rychle zasahovat. U říznout stromy a zpracovat je tak, aby se kůrovec dál nešířil do okolí. To se týká i některých zón v národních parcích, ale ne těch nejvíc chráněných v bezzásahových pásmech," řekl Hais.