Pod nohama má téct voda

Na proměnu klatovského náměstí a jeho okolí předložilo svoje návrhy osm týmů architektů, které se zúčastnily architektonické soutěže „Cena Petra Parléře“. Předmětem soutěžních návrhů byla změna náměstí Míru, přilehlé Divadelní ulice a radničního dvorku.

V dnešním díle vám představíme návrh z dílny architektů Vratislava Ansorge z Prahy, Jiřího Žida z Prahy a Jany Medlíkové z Liberce. „Klatovy jsme si vybrali, protože nás nejvíce lákaly. Pracujeme tak, že se s městem napřed pořádně seznamujeme a snažíme se pochopit souvislosti. Až pak začínáme kreslit a navrhovat. Město na nás z map, které jsme si četli, když jsme vybírali zadání mezi ostatními, působilo přívětivě svou kontinuitou, jakousi sevřeností do svého centra, jako tradiční české město. Až na místě jsme poznali bohatost města a sílu celého středu,“ sdělil jeden z architektů Vratislav Ansorge.

Inspiraci čerpali na místě pozorováním. „Nechtěli jsme v Klatovech stavět Rotterdam, jak se to někdy dělává. Hledali jsme místní zvyklosti a tradice, ať jsou jakékoliv, a z těch jsme pak při navrhování vycházeli. Působily na nás také zkušenosti, které známe z vlastních cest po jiných městech. Co navrhujeme, musí v místě „sedět“ jako odjakživa. Na návrhu jsme pracovali mnohem déle než jsme čekali. Přijít na to jak dělat náměstí, nejde hned. Náměstí nejsou jen povrchy k předláždění, i když to tak možná nakonec vypadá. Je třeba uvažovat mnoho souvislostí, náměstí je nejkřehčí místo města, i když má velkou sílu, zvláště to klatovské. My se samozřejmě musíme také živit, což byl i důsledek skutečnosti, že na dotažení našeho návrhu bychom potřebovali ještě nejméně dvojnásobek času, než jsme projektu mohli věnovat, a zbývalo nám jen doufat v dostatečnou zainteresovanost a imaginaci poroty,“ vysvětlil postup práce na návrhu architekt Jiří Žid.

Okolí kašny - místo pro relaxaci

Architekti doporučují náměstí předláždit a použít současnou žulovou dlažbu. Návrh rozděluje náměstí na tranzitní a společenskou část. Tranzitní část přiléhá k místu současné dopravní obslužnosti a přibývají řady možných stání s možností jejich příležitostného rozšíření a omezení směrem ke kašně. Odstraňují tak nutnost objíždět plochu náměstí. Tato možnost zůstává pouze pro zásobování a obsluhu radnice. „Dopravu v návrhu zpomalujeme vytvořením prahů na rozích při vjezdu na plochu náměstí. Zdůrazňujeme vrchní hranu, abychom posílili šikmý charakter náměstí. Z důvodu rozhledu i sem umisťujeme možnost sezení. Začleňujeme předzahrádky restaurací do veřejného prostoru, nesmí však vytvářet bariéru pro pěší. Navíc rušíme konstrukce palub, usazujeme sedící hosty na úroveň náměstí, mezi obyvatele. Terén tedy mírně upravujeme. Posilujeme střed města, čili kašnu, a vytváříme kolem ní místo relaxace a odpočinku ve stínu stromů a umisťujeme tam lavičky,“ popsal úpravy náměstí Žid.

Do spodní části náměstí architekti navrhují umístit pódium. Od spodní části současného parkoviště předpokládají zaplnění náměstí trhem. Navrhují využití bodového osvětlení vybraných míst fasád význačných objektů například kostela, věže, radnice a lékárny v zájmu zahalenosti a tajemství, proměnlivosti mezi dnem a nocí. Osvětlováním fasád nechtějí odhalovat komplex stavby, ale odhalit jen některé části. Orientačně chtějí osvětlit diodovými svítidly Divadelní ulici a radniční dvorek, doplnit orientační osvětlení do průchodu radnicí a osvětlit kašnu. Slavnostní osvětlení prostoru náměstí i budov navrhují silnými reflektory ze střech okolních budov.

Slavnostní charakter chtějí umocnit příležitostným vodním prvkem, jehož pramen začíná v horní části náměstí. Voda by protékala mezerami mezi dlažbou a protékala by pod nohama. V noci by byly prameny nasvíceny. „Vytváříme v návrhu také předprostor historické lékárně, který nejen zvýrazní objekt, ale umožní také důstojné čekání na prohlídku. Potlačujeme zastávky městské hromadné dopravy, ve směru Vídeňská ulice a přesunujeme zastávku na roh Pražské a Křížové do ulice Pražská, ve směru ulice Pražská ponecháváme zastávku na náměstí a stání v pruhu v obou případech,“ uvedl Ansorge.

Z ulice alej

Divadelní ulici architekti definují alejí jako klidovou stinnou zónu, propojenou s náměstím dlouhou lavicí s možností umístění naučných prvků o městě a katakombách. Přidávají tam pítko a na osu lavice sochu. V zadní části ulice vytvářejí dřevěnou palubu, jako prostor pro umění ve městě, koncerty, divadelní představení, tanec a podobné akce.

Bar v podzemí

Místo radničního dvorku je navrženo odlišně od sousedících dvorů. Tento prostor je pod „patronací“ radnice a proto ho navrhují využít pro neformální dialog mezi městem a občany. „Pojali jsme to jako galerii pro občany, prostor, kde lze prezentovat občanské aktivity bez uměleckých hodnot. Město zde může prezentovat svoje záměry. Venkovní kulatý dvůr je možné zastřešit a vytvořit krytý prostor pro přednášky, sezení s občany, pořádání dílen, workshopů a podobně. Zmíněné využití umocňuje částečné vytvoření amfiteátru pod úroveň terénu. Na schodišti je možné sedět, ze střešní úrovně lze pozorovat dění „dole“. V podzemním podlaží obnovujeme veřejné toalety, zároveň servis pro návštěvníky a možnost otevřít příležitostný bar nebo kavárnu. Představujeme si zde také vstup do menší přednáškové místnosti,“ přibližuje vzhled radničního dvorku Ansorge.

Další návrh klatovského náměstí a blízkého okolí uveřejníme 15. prosince. Všechny návrhy si můžete prohlédnout v bývalé jezuitské koleji, kde jsou vystaveny.