Na počest odpůrců dvou totalitních režimů byla ve čtvrtek odhalena pamětní deska na budově soudu v Klatovech, kde byli někteří z nich žalářováni.
„Pamětní deska připomene osudy lidí, kteří zde byli vězněni především v době nacismu a v době okupace, a těch, kteří zde byli uvězněni ve vyšetřovacích celách v době komunismu. Impulsem byla mimo jiného generální oprava budovy soudu, kterou zajistila tehdejší předsedkyně paní Pešková. Oprava odhalila jednak kapli, která do té doby byla nepřístupná, a jednak cely, které byly během opravy rekonstruovány. Dále k tomu vedly také samozřejmě žádosti občanů, kteří zde měli příbuzné, a také se o to zasazoval Svaz bojovníků za svobodu," uvedl místostarosta Klatov Jiří Štancl.

Jedním z těch, kteří byli vězněni v klatovské cele, je František Wiendl z Klatov. Ten začal záhy po únoru 1948 převádět přes hranice lidi pronásledované komunistickým režimem. Když udavači Státní bezpečnosti rozbili jeho skupinu, byl odsouzen, v uranových dolech strávil deset roků a v roce 1960 byl podmínečně propuštěn. Po listopadu 1989 byl jedním ze zakládajících členů Konfederace politických vězňů. Wiendl se zúčastnil i odhalení pamětní desky. „Se svými kamarády jsem byl 20. listopadu 1949 zatčen u stadionu. V klatovské věznici jsem byl až do 7. března 1950. Když už jsem prodělal všechny výslechy, které nebyly zrovna pěkné, převezli mě na Pankrác, kde výslechy pokračovaly, a pak jsem byl dán na „stbárnu" do Plzně. Nebyla to jednoduchá doba," uvedl Wiendl.

Pod deskou rovněž vzpomenul, jak celý prosinec 1949 prožil ve sklepě, kde ležel jen na dřevě, bez přikrývky a okna měl zatemněná. Ven se dostal, jen když šel k výslechu. Podotkl také, že klatovská věznice se po únoru 1948 velmi rychle naplňovala.