Historii židovských obyvatel města patřil čtvrtek v Hartmanicích. Tamní školáci uzavřeli projekt věnovaný historii Židů a desáté výročí zároveň oslavil Památník česko-německo-židovského spolužití v hartmanické horské synagoze.

Vyvrcholením školního projektu bylo odhalení pamětní desky významnému hartmanickému židovskému průmyslníkovi 19. století Isaku Simonu Blochovi, u kterého nechyběl jeho pravnuk Walter Bloch. Z Hartmanic museli Blochovi prchnout před nacisty v roce 1939. „Velmi mě potěšilo, že v Hartmanicích si připomínají mého praděda. Hartmanice byly součástí života naší rodiny po tři generace, do roku 1939, než Německo sebralo Československu Sudety. Tehdy jsme odešli nejdříve do Prahy a odtud pak do Anglie," řekl Deníku Bloch, který se do Hartmanic poprvé vrátil v roce 1972. „Synagoga byla ruina a když jsem se snažil najít židovský hřbitov, prostě nebyl, byl totiž kompletně zničen. Lidé použili náhrobní kameny jako stavební materiál. Když se vrátím nyní, jsem rád, že se tady nezapomnělo na Židy ani na Blochovu rodinu," dodal Bloch. Nyní žije v Německu, ale na dětství v Hartmanicích stále vzpomíná. „Z doby před odchodem si pamatuji náš dům, zahradu a hlavně babičku, což byla velice přísná paní. Když jsem přišel ke stolu s neumytýma rukama nebo pozdě, odešel jsem bez jídla," smál se Bloch.

NEZAPOMNĚLI JSME, ŽIJÍ

Historii židovského obyvatelstva se hartmaničtí školáci ze sedmého ročníku věnují už druhým rokem. „Pokračovali jsme v projektu z loňského roku, kdy se ročník „nad námi" věnoval židovské kultuře v projektu Dokud nezapomeneme, nezemřeli. My jsme náš projekt Nezapomněli jsme, žijí rozšířili ještě o tematiku osudu Židů za druhé světové války. Židům se věnujeme i kvůli tomu, že právě v Hartmanicích byla významná židovská komunita," vysvětlila třídní učitelka letošních sedmáků Eva Nejedlá. „Dozvěděli jsme se hodně o životě Židů i o tom, co se s nimi dělo za druhé světové války v koncentračních táborech. Navštívili jsme plzeňskou synagogu a plzeňský židovský hřbitov, ve Strakonicích jsme byli v muzeu a také na židovském hřbitově, spolužáci také navštívili bývalý koncentrační tábor v Dachau. Ve škole jsme měli také besedu o holocaustu," popsala projekt jedna z hartmanických sedmaček Eliška Šimková. „Nejvíce mě zaujala návštěva Strakonic. Ale vlastně celý projekt. Museli jsme spolupracovat, navzájem si pomáhat," doplnila její spolužačka Anežka Kramárová.

Hartmaničtí školáci se dočkali pochvaly dokonce z nejvyšších míst. „Z projektu dětí ze základní školy v Hartmanicích jsem nadšená, velkou hloubku má už samotný název projektu, Nezapomněli jsme, žijí," řekla Deníku ministryně školství Kateřina Valachová, která do Hartmanic na slavnostní zakončení projektu přijela.

Projekt hartmanických sedmáků potěšil i předsedu spolku Památník Hartmanice Michala Klímu. Spolek vznikl v roce 2002 s cílem opravit zdevastovanou hartmanickou synagogu a zřídit v ní památník připomínající spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě. Expozice v hartmanické horské synagoze byla otevřena v roce 2006. „Spolupráce se školou je novinka, která vznikla v posledních měsících, ale projekt školáků mě velmi potěšil," uvedl Klíma, který pozitivně hodnotil i deset let horské synagogy. „Myslím, že se podařilo obohatit Šumavu o nové muzeum. O něco, co tady do té doby bylo zcela opomíjeno překvapivě nejen za komunismu, kdy se tomu nedivíme, ale i poté. V době, kdy jsme muzeum v synagoze otevírali, se návštěvník třeba ani v Muzeu Šumavy nedozvěděl, že tady žili Němci, natož, že tady žili Židé. Nejsme historici, většina členů sdružení, které synagogu obnovovalo, byli lidé z médií. Takže jsme k tomu přistoupili podobně, jako se v médiích liší zprávy a komentáře. Řekli jsme si, že to uděláme jako zprávu o tom, jak se tady žilo. V expozici není žádné hodnocení, je v ní ukázáno, jak se tady historie odehrávala. Neděláme žádného rozhodčího v tom, co byl větší a co menší zločin, prostě popisujeme, jak to tady bylo. A k mému potěšení to lidé oceňují. Když se díváme na záznamy v pamětní knize, přesně toho si lidé všimli. Že se dozvídají věci bez nějakého zatajování nebo přikrašlování," konstatoval Klíma.

David Kojan