Kniha mapuje střihy sklárny Lötz

Kašperské Hory – Především sběratelé, historici a znalci šumavského secesního skla ocení novou publikaci sklářských střihů, tedy předloh pro výrobu, dávno zaniklé šumavské sklárny Lötz z Klášterského Mlýna u Rejštejna, která byla slavnostně pokřtěna v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.

„Publikace historičky Jitky Lněničkové představuje střihy z let 1900 až 1914 a je výsledkem několikaletého projektu záchrany mimořádně cenného a vzácně zachovaného archivu sklářských střihů této firmy,“ řekla při křtu ředitelka Muzea Šumavy, které originální střihy vlastní, Zdeňka Řezníčková.
Samotná kolekce více než osmdesáti tisíc střihů a vzorníků představuje světový unikát. Nikde jinde totiž neexistuje tak rozsáhlý archiv, který by dokumentoval prakticky kompletní produkci sklárny. Podařilo se ho zachránit těsně před demolicí budov po druhé světové válce. Střihy dokumentují produkci sklárny od 70. let 19. století do ukončení činnosti v roce 1947. Muzeum díky finanční podpoře bývalého rakouského diplomata Christiana Clausena a Plzeňského kraje začalo v roce 2005 s jejich záchranou a postupnou digitalizací.

Sklárna v Klášterském Mlýně patřila podle historika Vladimíra Horpeniaka mezi nejvýznamnější světové sklárny na přelomu 19. a 20. století. „To nebyla sklárna, která by produkovala množství skla pro běžnou potřebu, byla to spíš sklárna, která vyhovovala zájmům sběratelů a milovníků krásy skla. Sklářské výrobky v Klášterském Mlýně vznikaly v malých sériích,“ popsal.

Dochovaný archiv střihů je pro badatele neocenitelným zdrojem informací – obsahuje přesné tvary a obrysy váz, pohárů a dalších nádob, použitý materiál a dekory. Je v nich zaznamenán také počet vyrobených kusů, údaje o ceně, odběratelích, zemích a firmách, řekl Horpeniak. Podobné informace se u jiných skláren nedochovaly.

U příležitosti křtu knihy byly otevřeny také opravené prostory muzea určené pro novou stálou expozici šumavského sklářství. Rekonstrukci, která začala v roce 2006, financoval Plzeňský kraj částkou více než 34 milionů korun.

„Zbourány byly nevyhovující staré depozitáře a další objekty ve dvoře. Na jejich místě byl postaven nový moderní depozitář s kancelářemi a studovnou. Ve druhé etapě byla upravena tzv. Galerie, kde byla využívána především velká výstavní síň v přízemí. Tam budou i nadále výstavní prostory, ve zbylé části objektu pak nová rozsáhlá stálá expozice šumavského sklářství. Vyřešilo se také budoucí propojení tohoto objektu se sousední budovou, kde je současná stálá expozice, bezbariérové vstupy a umístění výtahu,“ upřesnila mluvčí Plzeňského kraje Petra Jarošová.

V současné době se připravuje třetí etapa rekonstrukce, při které bude opravena hlavní budova muzea se stálou expozicí. Začít by měla ještě letos a její náklady se odhadují na 20 milionů korun. (čtk, dk)