„Když jsme chtěli připomínat naši kamenickou tradici, mohli jsme samozřejmě uspořádat nějaké sochařské sympozium. Ale jednoduchý patník zvládne každý, může stát u každé silnice a dělat radost každému. Připomeneme tak tradici a zároveň vyrobíme něco praktického,“ vysvětlil starosta Slatiny Václav Vachuška, proč pro kamenické slavnosti zvolili Slatinští zrovna výrobu patníků.

Patníky přátelství stojí v Chanovicích, Čečelovicích, Velkém Boru, Bezděkově, Babíně nebo Horažďovicích. „A také v Břežanech, Blatné, Kozolupech u Plzně, v partnerské obci Slatina u Znojma i v partnerském polském městě Strzegom. My máme patníky přátelství u silnic ze Slatiny všemi směry. Na návsi pak máme galerii těch nejvýznamnějších, největší a nejkrásnější je patník „Helena“, který jsme odhalili loni,“ vyzdvihl Vachuška připomínku herečky Heleny Růžičkové, která ve Slatině prožila část života.

U Slatiny se sice těží žula, pro slavnosti ale dávají organizátoři přednost měkčím materiálům. „Spíše vozíme pískovec nebo mramor, aby týmy byly vůbec schopny své patníky opracovat. Žulové děláme spíše výjimečně, ty si tu třeba nechají a dělají je dva roky, nebo si i týmy přivezou profesionálního kameníka, který žulu zvládne opracovat rychleji,“ vysvětlil Vachuška.

Na Slatinském patníku ovšem nevyrábí pouze obecní patníky přátelství, svůj patník si tam může vyrobit každý včetně dětí. „Jde to těžce, ale snad to „dáme“. Jsme tu už potřetí a děláme si třetí patník, dáváme si je na zahrádku a mezi květinami vypadají moc hezky,“ řekla Deníku Marie Přibková, která se synem Honzíkem přijela na slavnosti z Horažďovic.

Ve středu otočila řidička u Hrádku auto na střechu.
Řidička nezvládla zatáčku u Hrádku