VYBERTE SI REGION

FOTO: Les si po kůrovci poradí sám, má jasno park

Šumava – Umělé zalesňování je zbytečné, horské smrčiny se obnoví samy, má jasno ohledně bezzásahovosti vedení Národního parku Šumava (NPŠ). Vychází přitom z hodnocení přirozené obnovy v několika oblastech Šumavy. Podle starosty Modravy Antonína Schuberta ovšem NPŠ za přirozenou obnovu vydává i uměle vysazené stromy.

27.2.2016
SDÍLEJ:

Přirozená obnova lesa u Plešného jezera, lokalita 2 v roce 2011Autor: Adam Diviš

„Největším územím, které bylo ponecháno přirozenému vývoji, jsou oblasti Modravských slatí, Velká a Malá Mokrůvka a kar Plešného jezera, které byly napadeny kůrovcem v polovině 90. let," vyjmenoval mluvčí NPŠ Jan Dvořák.

Jenže právě například v oblasti Mokrůvek, které leží při pohledu z Březníku vlevo nad Luzenským údolím, lze podle Schuberta těžko určit, co je přirozená obnova a co uměle vysazené stromy.

„V těchto lokalitách se po vichřici v roce 1984 a následném rozšiřování kůrovce z Národního parku Bavorský les začalo kůrovcové dříví zpracovávat a až do jara 1997, kdy bylo toto území vyhlášeno bezzásahovou zónou, se tam intenzivně zalesňovalo. Bylo tam vysazeno několik milionů sazenic," uvedl Schubert, který měl coby lesník tuto oblast na starost.

„Na obnovách jsem tam sám pracoval a říci, že konkrétně tento stromek je přirozená obnova a tento je uměle vysazený, bych si v současnosti netroufl. Hodnotit uměle vysazené stromy jako přirozenou obnovu je hodně sebestředné," kritizoval Schubert.

Schubertovu kritiku Dvořák odmítl. „V oblasti Velké a Malé Mokrůvky je druhá zóna s ostrůvky první zóny. V 1. zóně už se v 90. letech nevysazovalo nic, ve druhých zónách 1200 sazenic na hektar. A když to vidíme nyní, lidská činnost tam byla zcela zbytečná, byly to zbytečně vyhozené peníze. V 1. zónách je tam přirozená obnova čtyři až čtyři a půl tisíce stromků na hektar, ve druhých zónách jsou to tři až tři a půl tisíce stromků na hektar," srovnal Dvořák.

Nejvíce semenáčků roste při přirozené obnově na ležících, rozkládajících se kmenech bývalých generací smrku nebo blízko stojících stromů či souší.

„Na místech po kalamitě zůstalo poměrně velké množství smrků s tloušťkou kmene sedm až třicet centimetrů, těch je tam dnes zhruba 190 kusů na hektar. Dále průměrně pět smrků na hektar o průměru kmene více než třicet centimetrů. Stromy jsou kostrou budoucího lesa a jsou i zárukou jeho bohaté věkové struktury," doplnil ředitel NPŠ Pavel Hubený, který bezzásahovost a přirozený vývoj horské smrčiny na Modravsku v polovině 90. let prosazoval.

Novějším příkladem přirozené obnovy je podle správy parku například Poledník, který zasáhla kůrovcová kalamita po orkánu Kyrill v roce 2007. S tím souhlasí i prášilský starosta Libor Pospíšil „Poledník je jedním z míst, kde je skutečně dobře vidět, jak nastupuje nový les, jak se les obnovuje," zhodnotil.

David Kojan

Autor: Redakce

27.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

FOTO, VIDEO: Rytíři na hradě lákali, na Klenové bylo plno

Klenová – Řinčení zbraní se v sobotu ozývalo z Klenové. Konala se tam totiž již tradiční akce Rytíři na hradě Klenová.

Bouřka v Klatovech zaměstnala hasiče

Klatovy - Na několika místech v Klatovech museli hasiči v úterý odpoledne zasahovat kvůli bouřce provázené vydatným deštěm, většinou šlo o odčerpávání vody.

Trať z Plzně na Klatovy uzavřela tragická nehoda

Dobřany - Tragická nehoda, při které vlak srazil člověka, zcela zastavila provoz na trati.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.