VYBERTE SI REGION

Běžkaři na stopy přispívat nechtějí

Šumava – Jak to, že stopy nejsou protažené každý den? I takové stížnosti se objevují na úřadech v Modravě, Prášilech nebo Železné Rudě. Jenže údržba běžeckých stop stojí obce stovky tisíc korun za sezonu a přispívat na ni se nikomu nechce.

25.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoAutor: DENÍK/David Kojan

Jedinou výjimkou je Plzeňský kraj, který každoročně obcím na úpravy tras pro běžkaře rozděluje 400 tisíc korun.

„Všech lidí, kteří si stěžují, se ptám, kolik na úpravu stop přispěli. A třeba jedna návštěvnice z Českého Těšína mi odpověděla, že to ona neřeší a že ji to nezajímá. Ona chce mít upraveny běžkařské trasy každý den," uvedl starosta Modravy Antonín Schubert, který jednu ze stížností i se svou odpovědí uveřejnil na obecním facebookovém profilu. „Ten pán, jehož jsem jako příklad uvedl na obecním facebooku, pak obratem přispěl pěti sty korun. Což beru za férové jednání," chválil Schubert.

Jenže takový přístup je velmi vzácnou výjimkou. „Regionální rozvojová agentura Stachy, která je garantem Bílé stopy Šumava, připravila projekt, kdy lidé mohou přispět na údržbu tratí dárcovskou SMS. Kdyby byli lidé rozumní, tak každý, kdo přijede a vidí, že na parkovišti máme velkou reklamní tabuli upozorňující na tuto možnost, odešle SMS za dvacet korun na to, že mu šumavské obce upravují běžecké stopy. Ale v loňském roce tu SMSku poslalo za celou Šumavu celkem sto lidí, takže se vybraly dva tisíce korun," kroutil hlavou Schubert.

Při průměrné zimě, kdy se stopy upravují dvakrát týdně od poloviny prosince do poloviny dubna, přitom jen Modravu stojí úprava stop čtyři sta tisíc korun za sezonu.

Podobné je to i v sousedních Prášilech. „Do rozpočtu si každoročně na údržbu stop dáváme částku tři sta tisíc korun plus mínus padesát tisíc. Máme vyzkoušeno, že když je průměrná zima, mělo by to stačit na údržbu dvakrát týdně. Jak si někteří návštěvníci stěžují, že není každý den udržovaná trasa, to už by bylo v milionech," uvedl prášilský starosta Libor Pospíšil.

Prášilští tak dávají do údržby běžeckých stop zhruba desetinu ročního rozpočtu. „Takže někteří místní občané oprávněně říkají, proč se ty prostředky nepoužijí někde jinde. Ne že bychom neměli zájem stopy udržovat, ale myslím, že by financování mělo být vyvážené. Aby někdo užíval něco, za co platí někdo jiný, není normální," posteskl si Pospíšil.

Podobné náklady jako Modrava a Prášily má na údržbu běžeckých tras i Železná Ruda. „V minulosti se občas nějaký přispěvatel našel, ale letos nebyl asi ani jeden. Zkoušeli jsme třeba nabízet podnikatelům za příspěvek na údržbu stop reklamní plochy, ale ani to se moc neujalo. A v současnosti je to už každému jedno kromě těch lyžařů, kteří si stěžují. Ale ani ti přispívat nechtějí," konstatoval železnorudský místostarosta Milan Kříž.

Obrátit se na místní podnikatele plánuje starosta Modravy. „Místní podnikatelé si navykli, že za Bílou stopu nemusí platit, ale samozřejmě ve všech propagačních materiálech ji mají. Loni přišly tři tisíce korun od jedné podnikatelky z Filipovy Huti a to bylo vše," konstatoval Schubert.

Podle Schuberta i Pospíšila by bylo ideální, aby se na financování údržby stop podíleli všichni zúčastnění. „Všichni z toho profitují. Podnikatelé, návštěvníci, správa parku tím, že je návštěvník Šumavy spokojen, a z dobrého jména profitují i obce," vysvětlil Schubert. „Kdyby se na tom podíleli všichni, nikoho by to nestálo moc a každý by měl i pocit zodpovědnosti. Teď je každému jedno, že ve stopě třeba někdo jde pěšky a ničí ji. Řekne si, že to přece zase někdo opraví," dodal Pospíšil.

David Kojan

Autor: Redakce

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Horažďovice smetly Košutku a vedou 1. A třídu

Klatovsko - Přinášíme víkendové výsledky mistrovských utkání fotbalových týmů mužů z Pošumaví. Ve fotogalerii naleznete snímky ze zápasu 1. B třídy Chanovice - Měčín a III. třídy Plánice - Žihobce.

Auto sjelo do rybníka, kombajn se převrátil na trať

Klatovsko – Ke dvěma kuriózním nehodám vyjížděli o víkendu na Klatovsku hasiči.

Stát podruhé obere vlastníky půdy

Okradl je za komunistů, teď je oškube znovu. Za pozemky, které stát lidem kdysi sebral, jim nedá náhradní, ale jen směšně málo peněz. Půda prý došla, dozvídáme se poté, co statisíce hektarů od státu lacino získali zemědělci a překupníci. Na restituce je přitom pozemků ještě dost. Stát si chce ale půdu zcizenou vlastníkům za bývalého režimu nechat, aby měl rezervu pro své plány. Třeba na budování nových přehrad.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies