Jaký je váš postoj k aktuální výzvě plzeňského primátora, aby se stát pokusil získat do svých rukou Plzeňský Prazdroj?
Mě ta výzva popravdě řečeno překvapila, protože koupě pivovaru by nepochybně nebyla levnou záležitostí. Pravděpodobně totiž nemluvíme jen o miliardách, ale možná o desítkách miliard korun. Těžko můžeme předjímat, za jakou částku současný vlastník se nakonec rozhodne pivovar prodat. Nicméně vláda v tuto chvíli nemá disponibilní zdroje a nemá ani žádný závažný hospodářský důvod, aby se do takovéto věci pouštěla. Snažíme se soustředit finanční prostředky tam, kde vidíme priority rozvoje státu: takže stabilizace zdravotnictví, zvýšení platů učitelů, investice do dopravní infrastruktury. Těžko bychom mohli koupi pivovaru zařadit mezi rozpočtové priority vlády.

Ano, finance jsou jedna věc, ale pak je tu vůbec ten nápad vrátit soukromý pivovar do rukou státu.
Jako vláda jsme se dohodli na tom, že nebudeme privatizovat státní majetek a nebo že bychom začali vykupovat nějaké firmy. Máme jiné rozpočtové priority a musíme řešit vážnější problémy. Pevně věřím, že pivovar a jeho budoucnost není přeprodejem ohrožen. Je to hodnotná značka a úspěšný podnik a věřím, že bude zajištěna výroba i zaměstnanost v Plzni i s novým vlastníkem.

Mluvíte o stabilizaci zdravotnictví. Jaký je váš konkrétní návrh na řešení situace v regionálním zdravotnictví, kde jsou podfinancované nemocnice a nedostatek personálu?
V minulosti bylo chybou, že se v nemocnicích nezvyšovaly platy. Měly se zvyšovat alespoň po menších částkách a pravidelně každý rok. Ale my jsme zažili doby, kdy zejména u sester, ale i u lékařů, se platy meziročně nezvyšovaly ani o korunu. Tím se zejména v regionálním zdravotnictví vytvořil velký problém. Prohloubil se ještě tím, že privátní sektor a průmysl začíná přetahovat i z veřejné správy spoustu lidí. Mluvil jsem v Plzni s policisty i s lékaři v plzeňské fakultní nemocnici nebo ve Stodě. Všude je to stejné. Lidé utíkají, využívají lepší pracovní příležitosti. Zdaleka už nikoli jen v Německu, ale i tady v Plzeňském kraji mají jiné alternativy.

Premiér Bohuslav Sobotka navštívil Plzeňský krajZdroj: DENÍK/Milan ŘískýJak je chcete nalákat zpátky?
Není tady žádné jednoduché řešení. Potřebujeme dlouhodobě zvýšit platy ve zdravotnictví. Plat, který tady nabídnou sestře, by měl být konkurenceschopný. Jinak uteče jinam nebo do privátní praxe, což je také velký problém. Takže několik let po sobě bychom měli zvyšovat platby sestrám i lékařům. Vláda začíná příští rok tím, že zvyšujeme tarifní platy o deset procent. Problém v Plzeňském kraji je, že nemocnice, kromě fakultní nemocnice, mají formu akciových společností. To znamená, že i když vláda změní tabulky a zvýší tarifní platy, tak se to automaticky nedotkne platů v těchto nemocnicích. To rozhodnutí bude muset udělat akcionář a já doufám, že Plzeňský kraj bude kopírovat rozhodnutí vlády.

Právě nízké platy trápí lidi hlavně v příhraničí. I když máme v našem kraji nejnižší nezaměstnanost, firmy to neřeší nárůstem mezd, ale náborem cizinců z chudších zemí.
Jako vláda jsme pod velkým tlakem zaměstnavatelů, kteří chtějí rozvolnit dovoz pracovních sil ze zahraničí. Myslím si, že to musí mít své meze. Především se musíme pokusit zaměstnat především lidi žijící v České republice. Jsem pro opatrný přístup z hlediska otevírání pracovního trhu pro zahraniční pracovníky. Musí to mít regulaci a vláda to musí mít pod kontrolou. Problém ale je, že lidé se nechtějí stěhovat v rámci České republiky.

Za prací?
Ano, zbývá několik okresů, kde je vyšší nezaměstnanost. Pokud by byla možnost, aby se lidé přestěhovali sem, do Plzeňského kraje, třeba ze Severní Moravy, budeme hledat možnosti, jak více podpořit jejich mobilitu. Vím, že tady v Plzeňském kraji se začíná diskutovat o tom, že by se mohly začít stavět byty ve spolupráci s firmami tak, aby se sem mohli stěhovat z jiné části republiky a najít tu práci.

Premiér Bohuslav Sobotka navštívil Plzeňský krajZdroj: DENÍK/Milan ŘískýTo souvisí i s dopravou. Například stavba železničního koridoru Praha-Plzeň-Cheb trvá už přes deset let a stále se neblíží dokončení. Co tomu říkáte?
A to si představte, že výstavba na železnici probíhá daleko rychleji než výstavba na silnicích. Když jsem viděl u ministra dopravy seznam silničních staveb, které se realizují v letošním roce, tak těch železničních je daleko více. Souhlasím s tím, že rekonstrukce koridoru probíhá dlouho a my potřebujeme opravit železniční koridor až na bavorské hranice. Tedy nejen Praha-Plzeň, ale také Plzeň-Domažlice a jednáme s bavorskou stranou, aby oni na své straně navázali z hlediska zlepšení spojení mezi Domažlicemi a Mnichovem. Jinak věřím, že výstavba na trati Plzeň-Praha bude intenzivně pokračovat, zdá se že největší koncepční problém je vedení trasy kolem Berouna. Tam se ještě čeká na to, jak bude definovaná trasa, a mezitím se bude stavět v jiných úsecích.

S jak velkými státními investicemi může náš region počítat? Ptám se například na obchvat a průtah Plzní.
Jak jsem dnes mluvil s panem primátorem, tak Plzeň má silný zájem o realizaci těchto staveb a uvažuje o využití prostředků z IROPU, tedy evropských fondů. Myslím si, že částečně tedy budeme schopni pokrýt tyto investice z nich. Pokud jde o další peníze, tak vláda určitě podpoří investice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Je tam připravována stavba nového pavilonu chirurgických oborů. Letos a v příštím roce by se měla finalizovat dokumentace a projekt a následně počínaje rokem 2018 by se mělo začít stavět. Určitě budu chtít, aby to ministerstvo zdravotnictví zohlednilo v rámci svých investičních plánů.

Na podzim budou krajské volby. Podle průzkumů tu vede ČSSD s ANO a přitom je patrné, že na vládní úrovni to mezi ministry Milanem Chovancem a Andrejem Babišem není růžové. Může to ovlivnit i povolební vyjednávání v Plzni a nakolik do nich budete vstupovat?
Primárně budou samozřejmě povolební vyjednávání ovlivňovat volební výsledky. Jako sociální demokracie máme ambici krajské volby vyhrát. Určitě nebudeme z Prahy dávat nějaké pokyny ve smyslu s kým dělat koalici a s kým ne. Kromě volebního výsledku a reálné síly jednotlivých stran jsou důležité i vztahy mezi stranami v regionech, vzájemná důvěra a schopnost spolupracovat. Nebudeme se bránit tomu, pokud se někde zopakuje vládní model. Když pro to budou důvody a vládní model se nezopakuje, tak je to v kompetenci lidí, kteří budou mít mandát od voličů.