Více než dvěma sty miliony korun ročně dotuje Plzeňský kraj svých šest nemocnic. Dalších téměř čtvrt miliardy korun dostává na provoz krajská záchranka. Plzeňský kraj vynakládá na zdravotnictví nejvíce z celé republiky. V letech 2012 až 2015 to bylo v průměru 1390 korun na obyvatele ročně.

Problém s hospodařením mají především kraje, kde jsou fakultní nemocnice. Mezi ně patří i Plzeňský, jenž má pod sebou nemocnice ve Stodě, Klatovech, Domažlicích a Rokycanech. Vlastní i Nemocnici následné péče LDN v Horažďovicích a Nemocnici následné péče Svatá Anna.

Kraj tratí na úhradách zdravotního pojištění

Vysoké ztráty nemocnic odůvodňuje kraj hlavně dlouhodobě nespravedlivě nastaveným systémem úhrad plateb ze zdravotního pojištění, na kterém nemocnice v kraji tratí. „Zdravotní výkony jsou totiž jednotlivým nemocnicím placeny různě," vysvětluje hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs.

„Například za porod dostává fakultní nemocnice o 40 % více peněz než třeba nemocnice v Klatovech či v Domažlicích," porovnává Šlajs. „Pojišťovny navíc neplatí všechny výkony, které nemocnice odvedou," doplňuje hejtman.

V Plzeňském kraji má podle mluvčí Krajského úřadu Aleny Marešové největší ztrátu Klatovská nemocnice. „Na tom se výrazně podílí jednorázové ambulantní výkony, které pojišťovny platí velmi málo. Ale lékaři nemohou pacienty odmítnout," zdůvodňuje Šlajs. „Nemocnicím platíme to, co jim zaplatit musíme, protože nám to nařizují legislativní předpisy," hájí se mluvčí Vše-obecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Nedostatek personálu

Dalším důvodem je, že musí být zabezpečen potřebný počet lékařů a zdravotních sester, s jejichž nedostatkem se také krajské nemocnice potýkají. V nemocnicích zřizovaných krajem pracuje 1750 lidí, z toho je asi 260 lékařů. „Abychom udrželi kvalitu zdravotní péče v jednotlivých lokalitách, musíme nemocnice dotovat. Pokud nedáme lékařům a zdravotním sestrám odpovídající plat, odejdou do fakultní nemocnice nebo do Německa," myslí si Šlajs.

Kraj vynakládá také velký obnos peněz na provoz Zdravotnické záchranné služby, přibližně 240 milionů korun ročně. „Pokud chceme mít také kvalitní záchranáře, tak je podle toho musíme zaplatit," zdůvodňuje hejtman Plzeňského kraje. Záchranná služba má v kraji 23 vlastních a dvě smluvní výjezdová místa, téměř osm stovek pracovníků, z toho 147 lékařů a 131 vozidel. V průměru eviduje 164 výjezdů denně s časem dojezdu kolem devíti a půl minuty.

Bývalý krajský radní odpovědný za finance a člen ODS Vladislav Vilímec je přesvědčený o tom, že kraj by měl nadále podporovat zdravotnictví. Podle něj by se ale mělo najít systémovější řešení financování nemocnic.