Rostoucího zájmu o sjezdové lyžování využívá kromě velkých skiareálů na Šumavě i celá řada malých areálů v podhůří Šumavy. Hlavním problémem je ovšem nedostatek sněhu.

Sjezdovka už v minulosti fungovala například na svahu Borku u Velhartic (u silnice z Velhartic na Zahálku). Obec se tedy rozhodla pořídit starší vlek a po loňském zkušebním provozu se vlek v letošní sezoně rozjel poprvé v pravidelném provozu. „Vlek si zatím vydělá zhruba na provoz. Je ovšem jasné, že bez zasněžování a umělého osvětlení to nepůjde, na to bychom ovšem potřebovali dotaci, kterou nedostaneme, protože jde o výdělečnou činnnost,“ vysvětlil velhartický starosta Pavel Prosr. V současné době Velhartičtí uvažují co dál, zda bude vlek nadále provozovat obec, nebo jej prodá či pronajme soukromému provozovateli.

Nedostatek sněhu omezuje i provoz skiareálu v Nezdicích na Šumavě, který má tři 400 až 500 metrů dlouhé sjezdovky a dva vleky. „Jezdí k nám lidé, kteří jsou ubytováni v okolí i z větší dálky, například o jarních prázdninách jezdilo hodně lidí ze Sušice. Hlavním problémem ovšem je, že nemáme zasněžování. I když zájem mezi lyžaři je, bez sněhu jezdit nemůžeme a na umělé zasněžování zisky areálu nestačí,“ řekl Deníku Josef Horáček ze Sportovního klubu Nezdice, který areál provozuje.

Pátým rokem funguje areál také v Kocourově u Mochtína. „Spojili jsme se tři kamarádi, kteří máme rádi lyžování. Původně to mělo být pouze pro nás a pro známé, nakonec se to ovšem rozrostlo do komerční podoby,“ popsal vznik areálu majitel Vladimír Hájek.

Areál těží zejména z blízkosti Klatov, bez umělého zasněžování by to ovšem nešlo. „Hlavní výhodou je dostupnost, nám, poměrně nezkušeným lyžařům, vyhovuje i terén, děti se tu vyřádí. Je to tu prostě dobré,“ pochválil areál Luboš Vanka z Klatov. „Na výdělek to sice není nic převratného, ale areál ziskový je. Poloha poblíž dvacetitisícového města je samozřejmě největší plus. Nešlo by to ovšem bez umělého zasněžování, které máme už od začátku a které nám umožňuje jezdit 75 až 85 dnů v sezoně. “ dodal Hájek.