Od nové sezony bude v klatovském oddílu basketbalu působit nový trenér mládeže. Je jím Ondřej Sýkora, který Deníku odpovídal na otázky.

Čemu se budete věnovat v klatovském oddílu?

Trenérské činnosti na vrcholové úrovni se věnuji už osm let. Naposledy jsem působil čtyři roky v Ostravě, kde jsem se věnoval mládeži. Byl jsem hlavním trenérem minižactva, ale trénoval jsem i ty nejmenší v přípravkách, žákovskou ligu, extraligu juniorů a spolupracoval jsem se sportovním gymnáziem. Předtím jsem působil v Německu a na Slovensku. Tady v Klatovech budu mít na starost hlavně žáky v kategorii U14 a dorosteneckou ligu U18. Také budu vypomáhat družstvu mužů, které má tendenci postoupit do druhé národní ligy a na starosti budu mít i přípravky, které teď momentálně rozbíhám.

Jak jste se z Ostravy dostal do Klatov?

Nabídku na hlavního trenéra mládeže jsem dostal od dvou osobností klatovského basketbalu, pánů Hegera a Křiváčka, kteří si dali za cíl zvednout výborný basketbal v Klatovech na ještě vyšší úroveň. Pana Hegera si nesmírně vážím, je to momentálně nejzkušenější a nejvzdělanější člověk, a je to jeden z důvodů, proč jsem nabídku přijal, jsem hrozně rád, že tu je, protože se od něj chci učit. Mým úkolem je také rozjet minibasketbal, nabrat děti prvních až čtvrtých tříd a udělat takzvanou pyramidu v kategoriích, abychom mohli navazovat v ročnících, aby se nestalo, že bude mezi kategoriemi díra a pak hráči chybí.

Jak vidíte zázemí pro basketbalisty v Klatovech?

Je to něco neuvěřitelného. Podle mého názoru je to jeden z unikátů v republice vůbec, protože v Klatovech je prakticky na každém rohu výborná rozměrová tělocvična, v hale na Čapkově ulici se hrály finálové zápasy českého poháru mužů nebo mistrovství veteránů.

Vaším hlavním mužstvem jsou žáci. Kdy jste s nimi začal trénovat a jak jste spokojen?

Přípravu jsme začali druhý týden v srpnu soustředěním v Sušici a pokračovali jsme dvoufázovými tréninky v Klatovech. Příprava vrcholila turnajem Sokol Grand Prix, kde si kluci změřili síly s výbornými kvalitními týmy z celé republiky. Pro kluky byl můj příchod hodně velká změna, protože jsem na ně „naběhl“ s výkonnostními cíli nejvyšší možné úrovně. Dosud byli zvyklí trénovat dvakrát třikrát týdně, já jsme po nich celý srpen chtěl dvakrát denně s tím, že do konce září budeme trénovat každý den. Musím říct, že to kluci zatím zvládají celkem dobře.

Jaké jsou hlavní cíle žákovského týmu?

Postup do žákovské ligy. Pokud příprava byla opravdu dobrá, měla by gradovat právě v kvalifikaci. Teď hrajeme první kolo, za týden nás čeká dodatečné kolo, které rozhodne, zda se do ligy dostaneme. V prvním kole máme Nymburk a top tým Sokol Pražský. Pro nás bude klíčovým zápasem duel s Nymburkem, ten bude rozhodovat. Počítáme ale s tím, že bychom měli porazit Nymburk, což by nám zaručilo druhé místo v této skupině, a v druhém kole bychom měli narazit na třetího z jiné kvalifikační skupiny. To je pro nás ta schůdnější cesta do ligy. Pro klatovský basketbal je postup do nejvyšší žákovské soutěže prestižní a navíc máme výhodu, že parta kluků, které v týmu mám, může z pohledu věku ligu hrát dva nebo tři roky. Pokud se nám postup nepovede, budeme hrát oblastní přebor a šikovné „devadesát sedmičky“ budou hrát dorosteneckou ligu šestnáctek.

Změnilo se od loňského roku žákovské mužstvo?

Tým zůstal stejný, jedinou změnou je to, že se nám podařilo přemluvit dva šikovné kluky, aby se basketu věnovali víc – Milana Nováka a Davida Kalinu z Domažlic.

Děkuji za rozhovor