„Karta se nám nějak začíná obracet, důchodců přichází méně a pokud trend bude pokračovat, děti budou za chvíli v přesile. Přestože se nás schází čím dál míň, jsem moc rád, že jste přišli,“ těmito slovy přivítal po poděkování malým umělcům přítomné seniory předseda Rolnického družstva Dolany Josef Balín na úvod svého zhruba hodinového proslovu. V něm přiblížil pětadvaceti dlouholetým členům, z pozvaných osmapadesáti, nejen aktuální situaci v dolanském družstvu, ale i v celém českém zemědělství. Účastníci tradiční předvánoční akce se dozvěděli, jaký má dolanské rolnické družstvo, které obhospodařuje víc než 900 hektarů půdy a má 150 členů, za sebou rok, jak si 34 pracujících členů a zaměstnanců vedlo v živočišné i rostlinné výrobě a co dolanští hospodáři plánují na příštích 365 dnů.

„Letos poprvé nám předseda řekl, že je družstvo bez dluhů,“ konstatovala spokojeně Anežka Kadlecová z Dolan. „To jsem moc ráda slyšela, mám z toho velkou radost,“ dodala nejstarší účastnice setkání, šestaosmdesátiletá Viktorie Krebsová z Balkov, která celý život pracovala v zemědělství, nejdříve v malechovském družstvu a pak v dolanském. „Prošla jsem rostlinnou i živočišnou výrobou, tehdy to byla dřina,“ zavzpomínala maminka skvělých šesti dětí, babička čtrnácti báječných vnoučat a prababička šesti milých pravnoučat. „Ráda jsem přijala pozvání, každoročně se na předvánoční posezení moc těším, asi jsem žádné nikdy nevynechala. Tady se dozvíme, co je v tom našem družstvu nového, ale hlavně máme možnost si se ženskými popovídat, vždyť během roku se už takhle nesejdeme,“ uvedla Viktorie Krebsová. „Určitě komu zdravíčko dovolí, rád přijde,vždyť nikomu z nás není to naše družstvo lhostejné, pořád nás zajímá. Děkuji proto za všechny důchodce celému vedení družstva, že pro nás takové posezení každý rok organizuje,“ řekl Karel Voráček z Dolan.

„Jsou to naši dlouholetí členové a my nemáme jinou možnost, jak jim poděkovat za jejich přízeň a práci. A předvánoční čas je pro tohle jako stvořený. Jsou to lidé, kteří se v našem družstvu nadřeli a i pak, když už byli na zaslouženém odpočinku, samozřejmě podle svých možností, vždy velmi rádi a ochotně přiložili ruku k dílu. Někteří z nich pomáhají dodnes,“ vysvětlil Deníku důvody pořádání tradičního setkání s důchodci dolanského družstva jeho předseda. A nálada byla i při tom letošním posezení skvělá, po velmi dobrém obědě došlo i na zpívání při harmonice a bylo pořád o čem povídat. A povídalo se hodně dlouho.

„Je to opravdu velmi příjemné, nikomu z nás se ani nechce domů, musíme to všechno probrat,“ podotkl na závěr Josef Walter.