VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Má jasno. Na prvním místě vždy byl a je hokej

Klatovy – Potkat ho můžete na hokeji nebo na fotbale, chvíli nepostojí, ale svoji energii si vybíjí tím nejlepším způsobem – sportem. To je třináctiletý Radek Mužík z Klatov, kterému učarovala především nejrychlejší kolektivní hra, hokej.

3.12.2014 13
SDÍLEJ:

Radek MužíkFoto: DENÍK/Rostislav Kutěj

Začínal s ním v Klatovech, v současné době je útočníkem v Plzni v týmu 8. tříd a nastupuje i za mladší dorost. Oboje v nejvyšších republikových soutěžích. O tom, který ze sportů je mu nejbližší a proč, o jeho cílech a snech, i o fanynkách si s ním povídala redaktorka Klatovského deníku.

Jsi z hokejové rodiny, táta dlouho hrál a nyní trénuje, takže hokej byl asi jasným výběrem. Kdy jsi poprvé stál na bruslích?

Bruslit jsem začal, když mi bylo 3,5 roku a mamina mě vzala na veřejné bruslení. Tenkrát mi to moc nešlo. Ve čtyřech letech mě vzal klatovský trenér Kuchař, který mě naučil bruslit, na první zápas se staršími dětmi do Plzně.

Vzpomínáš si na ten zápas?

Moc dobře. Stál jsem na buly a mával jsem mamině do hlediště. Začalo se hrát a já jsem pořád stál a mával.

Do Plzně jsi odešel hrát v deseti letech. To je asi pro tak malého kluka náročné…

Bylo to opravdu hodně náročné, jezdili jsme trénovat do Plzně skoro každý den, někdy i s kluky vlakem. Ale já chci hokej hrát, takže jsem to podstoupil rád.

Jsi dříč nebo spíš typ: „přežiju tréninky"?

Chci na sobě hodně makat, když to jde, tak si na trénincích přidávám. Mám své cíle, které si bez toho nesplním.

V Plzni hraješ za „osmičky" i za mladší dorost. Jakou máš v těchto týmech pozici?

Za osmáky hraji již druhým rokem v první lajně, s Filipem Přikrylem jsme lídři týmu a vedeme šatnu. V dorostu jsem ve čtvrté lajně, tam jsou kluci o tři roky starší. Osmička a dorost je hodně velký rozdíl. V dorostu se víc bruslí, víc se hraje do těla, ale je to dobrá škola. Já se osobních soubojů nebojím, právě naopak.

Ty ale nehraješ jenom hokej. V létě nastupuješ v žákovském fotbalu a věnuješ se i hokejbalu…

Fotbal jsem hrál za Mochtín, nyní jsem v Lubech. Hokejbal také hraji často, vybrali si mě i do národního týmu.

Rozhodoval ses někdy mezi těmito sporty?

Nikdy. Na prvním místě byl a vždycky bude hokej. Například nedávno jsem měl jet na výběrový hokejbalový kemp do Plzně, ale nejel jsem tam. Měl jsem hokej a nestíhal bych to.

Jaké to je, mít tátu bývalého vynikajícího hokejistu a nynějšího trenéra? Chce ti taky pořád radit a koučovat tě?

Jo. Ale pravda je, že mě vůbec nechválí a hodně kritizuje. Mně to ale nevadí, už jsem si zvykl, protože vím, co dokázal. Taťka ví, o čem mluví. I když musím přiznat, že když se mnou jede na zápas, tak jsem z něj dost nervózní, protože pořád křičí.

Platí na tebe pochvala nebo kritika?

Popravdě na mě platí víc, když mě někdo seřve. To mě nabudí a chci dokázat, že umím.

Na hokejisty odjakživa „letí" holky. Líbí se ti už teď jejich obdiv?

Je to moc hezké, když má člověk v hledišti svoji holku. Ale nesmí na ni v tu chvíli myslet, musí se soustředit jen na hru.

Už ses v hokeji prosadil mimo plzeňský klub?

Nedávno jsem byl s kamarádem Nicolasem Kaňákem na výběrovém turnaji ročníků 2000 v Praze.

Jaké máš nejbližší cíle? A co v budoucnu, co bys sis přál?

Určitě bych chtěl zůstat v Plzni až do juniorky. A potom? Velkým cílem by byla určitě NHL, Chicago, tomu fandím už od mala. Kdyby to nevyšlo, tak KHL.

Nejvíc tě určitě podporuje ve tvém hokejovém snažení i v cílech rodina…

Mamina se mnou jezdí na každý zápas a prožívá to. Palce mi drží i babička. Taťka – to je můj trenér od mala a já vím, že to myslí dobře, že bez dřiny ničeho nedosáhnu. Co mě ale nejvíc mrzí, že odešel děda Mužík, ten mi chybí nejvíc. Měl jsem ho hodně rád a vím, že by mě pochválil a byl by na mě pyšný.

Kdo ti, kromě rodiny, ještě hodně pomohl a pomáhá?

Rád vzpomínám na klatovské trenéry Kuchaře a Krse, kteří mě hodně naučili. Také jsem moc rád za podporu a toleranci ZŠ Klatovy v Plánické ulici, kam chodím, hlavně panu řediteli Denkovi a paní učitelce Novákové. Vyjdou mi, když potřebuji, vstříc, a nebýt jich, tak bych se hokeji nemohl věnovat tak, jak se mu nyní věnuji.

Autor: Jitka Kilbergerová

3.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 13
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Mladý, ale nebezpečný zločinec opět utekl

Ilustrační foto.
100

Zastupitelé schválili spolufinancování sportovních projektů

Chirurga Klatovské nemocnice obvinili za tragickou nehodu

Klatovsko – Někdejšího krajského zastupitele za KSČM a chirurga Klatovské nemocnice Václava Šampalíka obvinila policie kvůli červnové tragické dopravní nehodě.

FOTO: Se záchranou zámku ve Veselí pomáhají dobrovolníci

Veselí nad Úhlavou – Venezuelan čistí místnost v chátrajícím zámku, Ukrajinec venku seká větve, Francouzka odklízí náletové dřeviny.

Ženu týral tak, že chtěla skočit pod vlak

Klatovsko – Cítila se jako kus hadru. Přála si, aby se druhý den ráno už neprobudila a vážně přemýšlela o sebevraždě skokem pod vlak. Až do takového stavu dohnal svoji o 18 let mladší partnerku 63letý invalidní důchodce z Klatovska.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení